Párek pod pultem
Na výletě nebo v jídelně mohou děti svačit, co jim vyhláška zakazuje
Mezera po bufetech a automatech, které z řady škol zmizely po zavedení pamlskové vyhlášky, se rychle zaplňuje. Škol, kde je nahradili podle představ autorů nařízení, je ale pomálu. Jinde jde o změnu k horšímu.
Na řadě škol s pamlskovou vyhláškou bojují. „Na gymnáziu zrušili bufet, přivezli dva automaty, jeden na bagety, druhý na zdravější pamlsky. Na základě podpisu rodičů umožňují dětem v obědové přestávce opustit školu a zajít si nakoupit do supermarketu,“říká rodič jednoho brněnského gymnazisty.
Byznys v šatně
Jinde provozují studenti svůj vlastní black market. „Syn vyprávěl, že starší děcka o velké přestávce v šatně prodávají kofolu, minerálky, kafe, čaj, párek nebo polévku do hrnečku. Dokonce tam zapůjčují i hrníčky na polévku a čaj,“říká Martina ze Zlína.
Místo bufetů začaly svačiny nabízet školní jídelny. Podle České školní inspekce je připravuje téměř 15 procent. Ale i ty mají daleko k ideálu. Řada z nich se sice řídí pravidly zdravého stravování, i když přímo nesplňují kritizovaná přísná omezení na obsah cukru, tuku a soli v potravinách, jak je stanovuje pamlsková vyhláška.
Další si zásady zdravého stravování vykládají velmi svérázně. Na jejich svačinovém menu se tak objevují takové excesy, jako jsou párek v rohlíku nebo salámová pomazánka, ale především velké procento sladkých svačin.
Dvě a v některých případech tři sladké svačiny týdně jsou běžné především v jídelnách, které souběžně se svačinami pro školáky připravují i svačiny pro děti v předškolním věku. Jenže svačina pro školáka by měla vypadat jinak. „Když k chlebu s marmeládou nebo medem přidáte ovoce, pro děti v mateřských školách je to přijatelné jídlo, na základce už jim ale moc nedá, rychle jim vyhládne,“upozorňuje Alena Strosserová, která má školní stravování na starosti na úřadu městské části Praha 3.
Nejhorší je nejíst
„Chléb s medovým máslem dodá jen tuky a sacharidy, žádné bílkoviny, místo másla by mohla být lučina smíchaná s medem,“nabízí o něco lepší řešení nutriční terapeutka Václava Kunová. Ve vybraných svačinových jídelníčcích jí chyběly především bílkoviny.
Nechat dítě bez svačiny je ale podle ní ještě větší problém. „Pokud dítě nemá svačinu, dětem kolísá hladina krevního cukru, snáze vznikne obezita, mají problémy s udržením pozornosti nebo s dosažením doporučené dávky vápníku za den,“vyjmenovává problémy, se kterými se potýkají hladové děti.
Zmatek v zákonech
Jasno v jídelníčku ale nemají ani bufety, které se řídí pamlskovou vyhláškou. Jejich vedoucí i hygienici se shodují, že je značně nepřehledná. Například hořčici úplně zakazuje. Jenže když se jedna ze škol ozvala, že ji bufet používá na výrobu rybí pomazánky, bylo to povoleno.
A s tím, jak se školy vypořádávají s praktickými dopady vyhlášky, výjimek přibývá. „Ministerstvo vydalo přípis, že když jdeme s dětmi na výlet, nemáme jim bránit koupit si čokoládu nebo zmrzlinu. Venku to nevadí?“ptá se například ředitelka Základní školy Buzulucká v Teplicích Milena Hodková, která marně hledá nového provozovatele školního bufetu.
s přispěním Alžběty Šimkové