Kdy mohou podnikatelé mít paušál i slevy
P avel z našeho modelového příkladu (box vlevo dole) má několik typů příjmů. Ačkoli byl zaměstnán a ze zaměstnání plynul jeho hlavní příjem, musí podat sám daňové přiznání, protože část roku i podnikal.
1. S JAKÝMI PŘÍJMY POČÍTÁ
Od zaměstnavatele: Pavel v roce 2016 neměnil místo, takže má od zaměstnavatele jen jedno potvrzení a takzvané „příjmy ze závislé činnosti“vyplňuje podle něj. Hrubá mzda: 320 000 Odvedené pojistné: 108 800 Ke zdanění (= takzvaná superhrubá mzda):
320 000 + 108 800 = 428 800 Kam zapsat: hlavní formulář, příjmy dle § 6
Z podnikání: Tyto příjmy Pavel vyplní do přílohy číslo 1. Proti nim může postavit výdaje, které musel vynaložit, aby měl zisk. Jako počítačový grafik neměl skutečné výdaje příliš vysoké – techniku i software měl z dřívějška. Rozhodl se tedy využít možnosti vyčíslit výdaje paušálně. V jeho případě je možné využít sazbu 60 procent. To znamená, že 60 procent z příjmů se automaticky považuje za výdaje, aniž je třeba schraňovat paragony.
Podnikatelé, již si zvolí paušál, musí počítat s tím, že v daňovém přiznání nemohou uplatnit slevu na vyživovanou manželku ani daňové zvýhodnění na děti. Výjimkou je případ, že jsou současně zaměstnáni a v rámci zaměstnání si vydělali více než podnikáním. Přesněji: daňový základ ze závislé činnosti (= superhrubá mzda) je vyšší než daňový základ z podnikání (= příjmy minus výdaje). Protože Pavel v roce 2016 s podnikáním začal a jeho zaměstnanecký výdělek byl vyšší než podnikatelský, výjimka se ho týká a paušál využije.
Ti, pro které se paušál nehodí a kteří vedou daňovou evidenci nebo účetnictví, mohou slevy využít bez omezení. Měli by však pamatovat na to, že zaplacené daně ani pojistné na sociálním a zdravotním pojištění nemohou zahrnout do výdajů z podnikání (je to obměna superhrubé mzdy u zaměstnanců).
Honoráře: Pavel měl honoráře dva. Jeden za příspěvek do časopisu, a protože se současně vešel do limitu 10 000 korun, odvedl z něho zadavatel srážkovou daň 15 procent a Pavel už se nemusí o nic starat.
Druhý honorář nebyl za příspěvek do médií, tudíž nebyla sražena daň, a Pavel ho musí uvést v daňovém přiznání. Honorář patří do stejné skupiny příjmů jako příjmy podnikatelské, zde však Pavel použije paušál 40 procent. Pak může vše sečíst. Příjmy z podnikání: 180 000 + 12 000 = 192 000 Výdaje: 180 000 x 60 % + 12 000 x 40 % = 112 800 Ke zdanění: 192 000 – 112 800 = 79 200 Kam zapsat: příloha 1, hl. formulář, příjmy dle § 7
2. OČ SI MŮŽE SNÍŽIT DAŇOVÝ ZÁKLAD
Životní pojištění: Ačkoli platí Pavel na pojistném 12 000 korun za rok, daňový základ si může snížit jen o 10 000 korun, protože část pojistného jde na úrazové připojištění. Odpočet: 10 000 Kam zapsat: hlavní formulář, řádek 49 Celkem ke zdanění:
428 800 + 79 200 – 10 000 = 498 000 Výpočet daně: 498 000 x 15 % = 74 700
3. SLEVY NA DANI
Sleva na poplatníka: Každý si sám na sebe může odečíst slevu na poplatníka 24 840 korun. Udělá to však jen jednou, i když podnikal a byl zároveň zaměstnán. Ale odečte si ji celou, i kdyby v daném roce vydělával jen měsíc.
Sleva na manželku: Petra nemá kromě rodičovské žádné příjmy. Přesněji, nemá zdanitelné příjmy, které by byly vyšší než 68 000 korun za rok. Proto ji Pavel „vyživuje“a může si odečíst slevu na vyživovanou manželku. Může to udělat, i když podnikatelské výdaje vyčísluje paušálně – jeho příjem ze zaměstnání je totiž vyšší než výdělky z podnikání. Protože platí pravidlo, že slevu lze uplatnit za měsíce, ve kterých byli Pavel s Petrou manželé hned od prvního dne, za leden slevu chtít nemůže.
Sleva na poplatníka: 24 840 Sleva na manželku: 11 x 2 070 = 22 770 Daň po slevách: 74 700 – 24 840 – 22 770 = 27 090 Kam zapsat: hl. formulář, strana 3, tabulka 1
4. ZVÝHODNĚNÍ NA DĚTI
Pavel si ještě může (má paušál, ale příjmy ze zaměstnání jsou vyšší než z podnikání) započíst zvýhodnění na děti. Sylva žije v domácnosti jeho bývalé manželky, zvýhodnění na ni Pavel uplatnit nemůže. Do daňového přiznání uvede jako první dítě Kláru (12 měsíců vyživování) a poté Petra (pět měsíců, počítá se už srpen, ve kterém se Petr narodil). Daň po slevách: 27 090 Zvýhodnění za 1. dítě (Klára): 12 x 1 117 = 13 404 Zvýhodnění za 2. dítě (Petr): 5 x 1 417 = 7 085 Výsledná daň: 27 090 – 13 404 – 7 085 = 6 601 Kam zapsat: hl. formulář, strana 3, tabulka 2
Celkem Pavel zaplatí na dani 6 241 Kč. Protože však za něho zaměstnavatel odvedl na zálohách již 29 720 Kč, má přeplatek a může ho žádat zpět. Přeplatek: 6 601 – 29 720 = –23 119 Kam zapsat: hl. formulář, strana 3, řádky 72– 91
O přeplatek Pavel požádá na poslední straně formuláře a nechá si ho poslat na účet. Peníze bude potřebovat – z podnikatelských příjmů totiž bude muset zaplatit ještě pojistné za zdravotní a sociální pojištění. A protože v prvním roce neplatil zálohy, bude muset doplatit pojistné celé.
Sociální pojištění: 11 564 Zdravotní pojištění: 5 346 O tom, jak Pavel částku vypočte a jak vyplní příslušné formuláře, budeme psát 14. a 21. března v magazínu Auto.