Olympijská naděje. Jak si Erbanová vysloužila pivo

Zkraje ledna ovládla mistrovství Evropy ve sprinterském čtyřboji. Od té doby jede na vlně, úspěšná je v každém závodě.

V Karolíně Erbanové dozrává Česku velká olympijská naděje. Třemi národními rekordy a čtvrtým místem na mistrovství světa ve sprinterském čtyřboji to v Calgary potvrdila. Navzdory všem trablům. Už přesun z předchozí štace v Koreji do Kanady jí dal zabrat. „To byla síla. Celý týden jsem se pak snažila nevstávat v pět ráno a neusínat brzy večer. Poprvé jsem přelétala z Asie do Ameriky a byla to má nejhorší aklimatizace.“

Kdyby jen to. Navíc onemocněla, s horečkami nemohla tři dny pořádně jíst. „Závěrečná příprava pak byla v Calgary rozházená a plná kompromisů,“vypráví. Až v pátek, den před závody, si zajela na tréninku rychlejší úseky. Ale když stála v sobotu na startu úvodní pětistovky, cítila: Už jsem to zase já.

Výsledek stál za to: český rekord vylepšila o 61 setin na 37,06! „Takový skok jsem vážně nečekala,“ujistí. Načež přidala další národní rekordy na tisícovce a i ve sprinterském čtyřboji.

Ještě před závěrečnou nedělní tisícovkou držela průběžně třetí místo, posléze skončila čtvrtá za Japonkou Kodairovou, Američankou Bergsmovou a Nizozemkou Ter Morsovou.

Třetí sezona, kdy žije a trénuje v Nizozemsku, naplnila Erbanovou optimismem. V létě měnila klub i kouče, ze zanikajícího týmu Continu přešla do AfterPay k Dennisi van der Gunovi. „Ze začátku sezony to haprovalo, zato teď je kouč spokojený,“líčí. „Udělali jsme kus práce i nějaké změny v tréninku. A vidíme, že jdeme správným směrem.“

Z ženy, jejíž parádní tratí byla tisícovka, je nyní rychlobruslařkou, která září na pětistovce.

„To rozhodně nebyl záměr,“povídá. „Sama trochu dumám, proč to tak je. Kilák přitom byla má doména, mám ho pořád strašně ráda.“

Na trati 500 metrů však byla letos dvakrát druhá při Světovém poháru v Berlíně, čtvrtá na MS na jednotlivých tratích v Koreji a dvakrát druhá nyní v Calgary. Příští rok sice na olympijském ledu přibudou oproti Calgary korejská hvězda I Sanghwa, Číňanka Jü Ťing a letos zraněná Američanka Boweová, přesto Erbanová zjistila: Mohu o olympijskou medaili bojovat také.

„Dřív jsem myslela, že na pětistovce pro mě není medaile dosažitelná. Ale tady jsem rozběhla prvních sto metrů poprvé za 10,4. S takovým startem už mohu s nimi hrát.“

Nechce zatím přemýšlet o tom, s kým vším za rok na hrách poměří síly. „To je předčasné. Chci se soustředit sama na sebe a ne na jiné. Zvlášť když v bruslení se často mění forma týden od týdne.“

Ta její je dva měsíce vysoká a stabilní. Zbývá poslední podnik zimy, finále poháru ve Stavangeru. „Ale sezona se hodnotí hlavně podle šampionátů. A ty se mi povedly.“

Také proto by si za ni tentokrát dala jedničku.

A také proto si v Kanadě poprvé povolila i malou oslavu.

„Nějaké kanadské pivo si dám.“