Sparta splácí dluh z minulosti
Fotbalová Sparta nedominuje, trápí se. Proč?
Sparta se tváří jako načančaná a sebevědomá kráska, což je celkem logické, protože z historického pohledu je stále nejatraktivnějším klubem v republice. Jenže když smyjete drahý make-up, spatříte realitu. Není náhoda, že navzdory 400milionovému rozpočtu hrála Ligu mistrů naposledy v roce 2005.
Sebedůvěra, která z hráčů čiší navenek, se na hřišti často snadno rozdrolí. Kapitán Lafata se postaví před novináře a zlomeně poví: „Jaký mám pocit z naší hry? Blbej. Jestli jsme v krizi? Asi jo.“
Dva mizerné výkony proti Rostovu byly varováním, po němž přišlo definitivní nedělní vystřízlivění v Jablonci. Potvrzení, že Sparta, která se v závěru podzimu sympaticky nadechla, nadále stagnuje.
Nelepší se, jak sliboval trenér Holoubek na konci minulého roku, kdy poslouchal komplimenty za statečnou hru bez fůry zraněných.
Sparta vyhrála těžkou skupinu Evropské ligy, téměř nedostávala góly a v lize se držela na dostřel vedoucí Plzni. Jenže teď bolestně splácí dluhy z dávné i nedávné minulosti.
A že jich je. Třeba přebujelý aparát. V realizačním týmu je šest (!) trenérů, k tomu si připočtěte i manažera A-týmu Kováče a vedoucího mužstva Baranka. I oni si jako bývalí reprezentanti jistě řeknou ke sportovní části své. To už je osm lidí. Jenže kdo je vlastně šéf? Oficiálně Tomáš Požár, sportovní ředitel a muž, který vlastní profesionální trenérskou licenci. Tedy papír, kolem něhož toho bylo už spoustu napsáno v době „holoubkomanie“, kdy český fotbal objevoval mladého kouče z Humpolce. Ten licenci studuje a Spartu fakticky vede. Požár jen poskytuje oficiální krytí. Za Spartu však mluví on.
Je to zmatek, což potvrdil i Lafata, když doufal, že trenér „něco vymyslí“. Měl jen upřesnit, jestli mluví o Holoubkovi, nebo Požárovi. Koho tedy myslel? „No... Trenéra, no.“
Bylo očekávatelné, že pokud se Spartě přestane dařit, tak se v téhle vlastní předpisové kličce zamotá.
Stalo se. Kdo má teď přijít do kabiny a zasáhnout? Požár? Holoubek? „Neviditelný“generální ředitel klubu Kotalík? Nebo rovnou majitel Křetínský? Teoreticky někdo z první trojice, ale má to drobnou vadu: nic zásadního nemohou udělat bez svolení majitele. A miliardář Křetínský klub řídí – při svém vytížení logicky po telefonu. Při vší úctě k němu však platí, že těžko může rozhodovat správně bez detailní znalosti prostředí, o němž rozhoduje.
Zdá se, že Křetínského Sparta baví, ať to stojí, co to stojí. Chce mít klub pod kontrolou. Jistě to nemyslí zle, ale Sparta těžce krvácí.
Stačí se podívat do Plzně klub, to je (generální manažer) Adolf Šádek. Tvrdý a pragmatický muž s pravomocemi. S ním přišla zlatá éra, tituly a Ligy mistrů. Majitel Tomáš Paclík může být spokojený.
A Sparta? To je Křetínský, změť nejasných funkcí, názorových křídel, podivných vztahů, větších či menších půtek a intrik. Ve vedení je spousta lidí a většina z nich chce rozhodovat. Zodpovědnost malá nebo žádná. Klub není jednotný.
Mladý trenér Holoubek má i díky své bezprostřednosti sympatie veřejnosti, ale není tajemstvím, že u starších hráčů už to tak slavné není. Na podzim svou roli zvládl skvěle. Od Sparty se nic nečekalo a ona jen jemně klopýtala. Teď je ale situace diametrálně odlišná. Od Sparty se po vydařené zimě čekal útok na titul, měla dominovat, ale také uspět v Evropské lize. Z té ji vypráskal Rostov, v lize ztrácí. Ale hlavně: očividně není v pohodě. Zdá se, že i Holoubek má své limity.
Z dnešního pohledu to vypadá, že bude nejspíš znovu bez titulu. Na mistrovském poháru byla za posledních deset let jako vítěz vyryta pouze třikrát. A to je při její ekonomické síle dost málo.
Nebylo byl fér všechno házet na Požára, Holoubka či někoho jiného. Platí tady, stejně jako při zápase, že góly většinou padají, když se sejde více chyb. A ty se na Letné kumulují už delší dobu. Sparta by se měla zastavit a říct si, kam vlastně míří. Zapomenout na titul, přiznat si reálný stav věcí a začít od nuly.
Jenže s kým? Čekání na Holoubkovu licenci prochází vážnými komplikacemi, varianta s extrenérem reprezentace Vrbou zní zajímavě, ale vzhledem k jeho plzeňské minulosti je těžko představitelná.
Další možnosti? Moc jich není. Jen to, že se Spartě dlouhodobě nedaří sehnat správného kouče, o něčem svědčí. Bez velkého třesku se nic nezmění. A nejde jen o sportovní část... Co bude dál?