Propadák političky Valachové, matky české inkluze
Tak jako byla zelená exministryně školství Dana Kuchtová v kuloárech nazývána „protiatomovou matkou“, nelze Kateřině Valachové z ČSSD upřít přízvisko „matka inkluze“.
Substantivum inkluze je studené, technicistní. Týká se přitom přímo dětí jakožto lidských bytostí, ale nic si nezadá s pojmy jako asimilace; jako kdyby vycházelo z Orwellova newspeaku. Ale inkluzivní utopii se naštěstí v terénu tuzemského školství nepříliš daří. Ne, to je slabé slovo: jde o dočista nedůvěryhodný propadák z dílny sociální demokracie.
Do této „experimentální operace“se totiž nakonec zapojilo pouhopouhých dvě stě dětí s handicapem, které v září loňského roku nastoupily do běžných prvních tříd. A to je pramálo, uvážíme-li, že doposud inkluze vyšla stát na miliardu korun (plus mediální kampaň za 30 milionů) a že dětí s postižením je u nás na 30 tisíc.
Slovy Valachové je inkluze substantivem pro začleňování znevýhodněných žáků do hlavního vzdělávacího proudu. Takže kupříkladu sedmiletá holčička s Aspergerovým syndromem se ocitne v normální třicetihlavé třídě namísto sedmičlenné třídy speciální školy, kde by se jí věnovala zkušená a proškolená paní učitelka. Vzhledem k extrémně nízkému číslu inkludovaných dětí je zároveň zřejmé, že si na rozdíl od ČSSD a resortu školství rodiče uchovali zdravý rozum: sami vědí, co je pro jejich děti nejlepší. A taktéž to poukazuje na kvalitu a hlavně důvěryhodnost českého speciálního školství, potažmo speciálních škol, které nám celá Evropa záviděla a jež mají čelit v průběhu nadcházejícího desetiletí kvůli inkluzi, to znamená z rozhodnutí Valachové, postupnému zániku.
Inkluze má vyjít i v dalších letech rok co rok na více než miliardu, což jsou finance, o něž speciální školství bohužel přichází. Současně kantoři v běžných školách potvrzují, že jejich vztah vůči inkluzi je v drtivé většině negativní. Český učitel je vystaven tlaku ze všech stran a přirozeně je proti další a další zátěži v podobě nekoncepčních ministerských reforem na základě dlouholetých záporných zkušeností. A ono také být s to sám zvládnout problémové žáky s AHDH a dalšími poruchami osobnosti není jenom tak, když, jak se již ukázalo, se asistenti pedagogů v běžných školách rekrutují například z prodavaček.
Na jednu stranu vyžadujeme státní maturity a unifikované testování, na druhou stranu inkluzi, která je vůči testování v ostrém protikladu. Smyslem inkluze je společné vzdělávání „zdravých“a „nemocných“dětí. Jenže k jejich prolínání dochází zcela přirozeně například v centrech volného času. Vždy záleží a záležet bude výlučně na rodičích, jak se bude jejich dítě vyvíjet. A jestliže se to bude snažit české ministerstvo školství či ČSSD změnit direktivním úředním výnosem, bude čím dál víc rodičů proti.