Vrah prosí USA: Chci domů!
Kevin Dahlgren chce zpět do USA. Podmínky pro něj ale nemají
Ještě si Kevin Dahlgren nevyslechl konečný verdikt za brutální čtyřnásobnou vraždu a už měl jasno, že si chce případný trest odsedět doma v USA. Posuzovat jeho žádost bude ministerstvo spravedlnosti, které čeká nelehký úkol. Dahlgren totiž sám přiznal, že v něm neutichá chuť vraždit. Proto soudy rozhodly, že pokud v budoucnu opustí klasické vězení, umístí ho do zabezpečovací detence – ústavu, kde na lidi s psychickými poruchami dohlíží ostraha.
Jenže v USA nic takové neexistuje, podobná zařízení zrušili před více než deseti lety. A tak by se Dahlgren v nejkrajnějším případě mohl ocitnout třeba na svobodě. S tím by mohla mít česká justice problém. Přesun je totiž možný jen v případě, kdy si odsouzený v cizí zemi splní trest v plné míře. „Se zrušením těchto ústavů mají v USA velký problém. Pokud by někdy soudy rozhodly, že bude Dahlgren podmíněně propuštěn z vězení, tak by ho asi neměli kam dát,“míní bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková, která se o americké právo zajímá.
Právě Dahlgren musí pod dozorem zůstat doživotně, protože podle psychiatrů existuje reálná možnost, že může v budoucnu opět vraždit. S čímž se ani on sám netají. Dokonce tvrdil, že měl chuť někoho zabít i ve vazbě. Jak nebezpečný pro své okolí Američan může být, dokládá už samotný čin, za který dostal doživotní trest. Před čtyřmi lety zmasakroval svoji sestřenici, jejího manžela a dva syny, se kterými necelý měsíc bydlel v rodinném domě v Brně-Ivanovicích. Usmrtil je desítkami řezných, sečných i bodných ran. Pak těla zapálil.
Slyší hlasy
Psychiatrovi řekl, že ho k vraždám nabádaly hlasy, které ho srovnávaly s Hitlerem. Podle odborníků ale není psychicky nemocný ani netrpí závažnou duševní poruchou. „Tento dialog si v sobě vytvořil sám, rozmlouval tak o svých životních potížích,“uvedl psychiatr Jiří Švarc, který v tomto případě vypracoval znalecký posudek.
Dohoda ministerstev
Jak Dahlgrenova žádost o přesun do USA dopadne, nedokáže odhadnout ani krajská státní zástupkyně Ludmila Doležalová, která případ řešila. „Sama jsem zvědavá, jak se s takovou žádostí ministerstvo spravedlnosti vypořádá,“konstatovala. Ministerstvo spravedlnosti dosud vydání osoby do Spojených států amerických neřešilo. Dahlgren by byl první. „Převoz se může uskutečnit pouze za předpokladu, když budou souhlasit ministerstva spravedlnosti obou států a budou splněny další věci. Zkoumají se například podmínky podmíněného propuštění ve vykonávajícím státu. K převozu musí dát souhlas také soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni. V tomto případě Krajský soud v Brně,“uvedl Jakub Říman z tiskového odboru ministerstva spravedlnosti.
S možnými komplikacemi kvůli zabezpečovací detenci počítá i Dahlgrenův obhájce Richard Špíšek. „Neexistence zabezpečovací detence ve Spojených státech může být problém,“myslí si.
Poslední a zároveň pravomocný verdikt v tomto případu vynesl Vrchní soud v Olomouci minulý měsíc. Dahlgrenovi potvrdil doživotní trest, proti kterému nejspíš podá skrze svého obhájce dovolání k Nejvyššímu soudu.
„Zatím jsem se s panem Dahlgrenem od vynesení rozsudku v Olomouci neviděl. Dovolání ale pravděpodobně podáme. Případnou žádost o přesun do USA budeme moct řešit až poté, co rozhodne Nejvyšší soud. Nicméně pan Dahlgren chce být přemístěn do amerického vězení, aby byl blíže rodině,“sdělil ještě Špíšek.
Horší než Valdice
Dahlgren se nyní nachází ve věznici ve Valdicích, kam ho převezli z vazební věznice v brněnských Bohunicích. O podmíněné propuštění může podle českých zákonů požádat po dvaceti letech. Stejnou možnost by měl v USA. Válková ale nepředpokládá, že by tamější soudy byly shovívavé. „V takových případech většinou na svobodu nepropouští,“domnívá se. Vyloučit to však nelze.
Otázkou také je, v jaké věznici by se Dahlgren mohl v USA ocitnout. Možná ho tam čekají horší podmínky než v Česku. „Předpokládám, že o těchto věcech se pan Dahlgren nejspíš radí se svým americkým právníkem,“míní Špíšek.
A Dahlgren vsadil už původně na advokátskou špičku. Theodor Simon ho před americkými soudy obhajoval už tehdy, když po brněnské vraždě utekl do rodné země.
Simon úspěšně zastupoval v mediálně ostře sledovaném procesu třeba Američanku Amandu Knoxovou, která podle obžaloby v Itálii spolu se svým přítelem znásilnila a zavraždila spolubydlící.