Zázračná Ottawa. Táhne ji zraněný lídr i navrátilec
Před začátkem play-off hokejové NHL televizní stanice TSN vyhlásila anketu: Který z kanadských klubů má největší naději na Stanley Cup? Pouhá čtyři procenta dotázaných zvolila Ottawu. I samotní fanoušci Senators pochybovali a větší šance dávali dokonce i úhlavním rivalům z Toronta.
Velké množství zraněných, silný soupeř, mladý trenér, předkládali odborníci své pochybnosti.
Zatímco manažeři dalších čtyř kanadských týmů, které si letos zahrály play-off, už dávno přemýšlí, co udělali špatně, podceňovaná Ottawa je jedno vítězství od finále Stanley Cupu. Sérii proti Pittsburghu rozhodne sedmý mač v noci na pátek.
A řadu hráčů Ottawy provází pozoruhodné příběhy.
Za vše mohl nezaviněný pád ve čtvrtém utkání minulé sezony. Útočník Ottawy Clarke MacArthur po souboji s protihráčem upadl hlavou na led. Další moment, který si pamatoval, byl až z lékařského lůžka. Doktor se ho ptal, jak se cítí. „Jsem v pohodě,“přilétla rychlá odpověď a vtom útočník znovu upadl do bezvědomí.
Diagnóza? Těžký otřes mozku, třetí za posledních osm měsíců. Probděné noci, prospané dny, averze na ostré světlo, nulová tolerance na hluk. Hrůza.
Kanaďan musel vynechat celý rok. Až v létě se připravoval na návrat.
Na jednom z prvních tréninků před novou sezonou ho ale do hlavy trefil spoluhráč. Předpověď zněla: Rok bez hokeje a možný konec. „Myslel jsem, že mám po kariéře. Chtěl jsem být hlavně zdravý,“vzpomíná dvaatřicetiletý útočník.
V dubnu se MacArthur po měsících individuálního tréninku zničehonic vrátil. Prošel přísnými lékařskými testy a po 156 vynechaných zápasech byl zpět.
„Vidět ho v kabině, to byla obrovská vzpruha pro celý tým,“říkal trenér Ottawy Guy Boucher.
MacArthur navíc v prodloužení šestého zápasu 1. kola proti Bostonu vystřelil Ottawě postup. „Všichni se radovali ještě víc, protože to byl Clarke, kdo rozhodl,“povídal po utkání brankář Craig Anderson.
Právě americký brankář je dalším z řad Senators, kdo v této sezoně píše pozoruhodný příběh. Koncem října jeho rodinu zasáhla těžká zpráva. Jeho manželce lékaři diagnostikovali nádor na krku. Brankář ihned přestal trénovat a chtěl být se svou nejbližší. Nemocná žena Nicholle na něj však naléhala: „Tým tě potřebuje, jdi chytat.“
Anderson uposlechl přání ženy a v následujícím zápase v Edmontonu nedostal ani jeden gól. Za výkon si vysloužil potlesk protihráčů i domácích fanoušků.
V prosinci svůj tým na dva měsíce nakonec opustil. Žena právě podstupovala těžkou chemoterapii, a tak chtěl být s ní. V únoru byl zpět a Ottawě opět pomohl na cestě do play-off. Anderson dominuje dál. V šestém finále Východní konference v noci na středu s Pittsburghem (2:1) fenomenálním výkonem dokonce vynutil rozhodující, sedmý zápas pro svou Ottawu.
„Zažil tolik těžkých chvil a pořád podává skvělé výkony. To je obdivuhodné,“vysekl poklonu kapitán Erik Karlsson.
I on v play-off udivuje. Soupeři dobře vědí, že v současnosti nejlepší obránce světa hraje se zlomeninou v patě. Téměř netrénuje, v civilu kulhá, přesto v play-off tráví na ledě ze všech hráčů nejvíc času.
„Inspirující! On je opravdový lídr,“říká o svém parťákovi bek Dion Phaneuf.
Ottawa před play-off patřila k největším outsiderům. Její příklad ale opět ukazuje, že i podceňovaný tým s velkou morální silou může dojít daleko.