ŠPIČKY ČESKÉ KARDIOLOGIE

S infarktem si lékaři poradí, přibývá však srdečních selhání

Ivana Karásková a krajští zpravodajové MF DNES

Na žádné jiné nemoci neumírají Češi tak často jako na ty kardiovaskulární. Choroby srdce a cév zabíjí zhruba každého druhého. Převedeno na čísla – podle posledních údajů z roku 2015 je to přes 50 tisíc zemřelých. I přesto, že čeští lékaři drží v kardiologii krok se světem a obor v poslední době značně pokročil. Třeba úmrtnost na infarkt myokardu díky moderní léčbě poklesla na pouhých pět až sedm procent.

Vzhledem ke stárnutí populace se však mění skladba jednotlivých onemocnění. Přibývá pacientů se srdečním selháním či fibrilací síní, což je nejčastější porucha srdečního rytmu. Její výskyt stoupá s věkem a u lidí mezi 60 až 70 lety se týká už pěti procent populace. Spolu se srdečním selháním lékaři mluví o epidemii 21. století.

Podle primáře jihlavského Kardiologického oddělení Zdeňka Klimsy přibývá pacientů s chronickým srdečním selháním i v důsledku kvalitní léčby infarktu myokardu. Pacienti přežijí několik infarktů, ale srdce mají už tak zesláblé, že jim později selže.

„Jinou příčinou srdečního selhání je zeslabení síly srdeční svaloviny, roztažení levé komory a ztráta výkonnosti srdce,“říká primář Kardiologického oddělení Nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně Zdeněk Coufal.

Vlivem ateriosklerózy srdečních tepen se krevní tuky, zejména cholesterol, ukládají na stěny cév a zapříčiní jejich zúžení. Což může ve výsledku přivodit právě infarkt, anginu pectoris či mrtvici.

„Do rukou se nám také častěji dostávají lidé s vrozenými srdečními vadami, které s lékaři řešili v dětském věku, a v dospělosti přicházejí s nejrůznějšími komplikacemi,“doplňuje přednosta 1. interní kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci Miloš Táborský.

Tyto vady však lékaři dokážou lépe a včas zjišťovat. Při katetrizaci se vstřikuje do věnčitých tepen kontrastní látka a pod rentgenem se zobrazí obě tepny vyživující srdeční svalovinu. Tak lékaři zachytí jejich možné zúžení dříve, než je pozdě.

Pomoc i pro těžké kardiaky

Katetrizace se obvykle provádí z třísla, například ve Fakultní nemocnici Plzeň se však v 95 procentech dělá přes tepnu na zápěstí.

„Těchto výkonů provedeme za rok dva a půl tisíce. Z toho je asi tisícovka katetrizací spojených s nějakým zákrokem, například s implantací stentu,“říká primář plzeňského Kardiologického oddělení Richard Rokyta. Stent je „trubička“, která udrží cévu průchodnou.

Podle Martina Porzera, zástupce primáře kardiologie Fakultní nemocnice v Ostravě, se šance na přežití pacientů výrazně zvýšila hustou sítí katetrizačních laboratoří. Tato oddělení se dokážou o pacienta s infarktem myokardu postarat čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu.

Pacienti se závažnou formou srdečního selhání se převážejí do transplantačních center v Brně nebo do Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze.

V diagnostice se stále více uplatňují zobrazovací metody, zejména magnetická rezonance srdce, metoda PET-CT a také telemedicína, která umožňuje sledovat pacienty na dálku. Významně se rozvíjí také genetika. Stoupá počet pacientů, kteří obdrží kardiostimulátor, ale také těch, jimž je zaveden takzvaný kardioverter – defibrilátor, který má u těžkých kardiaků zrušit závažnou a potenciálně smrtící arytmii.

Překotný vývoj kardiologie sice na některých pracovištích naráží na potíže s přístrojovým vybavením, lékaři specialisté to však kompenzují vysokou erudicí, kterou je česká kardiologie vyhlášená. „Velmi dobré výsledky jsou u nás dány také vynikající spoluprací se zdravotnickou záchrannou službou,“říká primář Coufal ze Zlína.

Lékaři však shodně dodávají: Prevence nemocí srdce a cév leží z velké části v rukou každého člověka. Je obsažena v pojmu zdravý životní styl.