Mobilní jednosměrka: telefonování v Doněcku
Separatisté ukradli mobilní síť. Mezi sebou volají, ale pro vnější svět neexistují
Sto minut volání zdarma a mobilní internet bez limitu za necelých čtyřicet korun měsíčně? Našinci to může znít jako tarif z jiné reality. A také že je. Operátor doněckých separatistů Fénix je jedním z nejzajímavějších příkladů fungování válečné ekonomiky v Donbasu.
Fénix využívá infrastrukturu ukrajinského operátora Kyivstar, kterou povstalci zabavili před dvěma lety. Vedení samozvané Doněcké lidové republiky (DNR) operátora spustilo v zkušebním režimu 16. června 2015. O měsíc a půl později se začaly prodávat startovní balíčky.
„DNR sama nic nepostavila. Zabrali Kyivstar, přeprogramovali to a spustili vlastní síť. Přijeli programátoři z Petrohradu a z Moskvy a dva měsíce si lámali hlavu, jak všechno přestavět a přesměrovat,“uvedl pro iDNES.cz Anatolij Ščerbina, technik ukrajinské firmy Atrakom, provozující síť optických kabelů, kterou využívají i mobilní operátoři.
Fénix podle něj funguje i díky kabelům, které jeho firma v Donbasu před válkou pronajímala Kyivstaru. „Denerovci přišli a řekli: Chcete tu pracovat, budete nám platit. My pracujeme hlavně na území Ukrajiny, tak jsme jim řekli, že s nimi spolupracovat nebudeme. I v naší firmě se však našli lidé, kteří vidí v Rusku světlou budoucnost, tak šli dělat pro Fénix. Mohli jim ukázat, kde jsou naše kabely,“přemítá mladý technik, který žije na ukrajinské straně fronty.
Šéf Kyivstaru Petro Černyšov před dvěma lety prohlásil: „Je to sprostá zlodějina. Někdo, kdo se prohlásil republikánským mobilním operátorem, prostě ukradl naše zařízení a rozhodl se, že na něm bude vydělávat.“Ščerbina nabízí i jinou možnost: „Kyivstar, to jsou ruské peníze. Je možné, že jim někdo řekl, že mladá republika potřebuje vlastní síť. A oni pak sehráli divadlo, že jim to sebrali. Těžko říct.“
Povstalecký operátor s reklamním sloganem „Spojení pro vítězství“se dnes chlubí, že v Donbasu provozuje přes čtyři sta stanic BTS. Jeho simku má údajně půl milionu lidí, tedy Data jedou, ale pomalu
asi čtvrtina obyvatelstva DNR. Místní tvrdí, že operátor má dobrý signál i v blízkosti frontových pozic, kde ukrajinští operátoři často nefungovali. Na simkarty Fénixu se údajně stojí dlouhé fronty. Pořídit si ji mohou jen občané DNR, a na prodejnách se proto vyžaduje prokázání místa bydliště.
Zájmu notně napomáhá fakt, že služby Fénixu povinně využívají státní struktury DNR. Příslušníci policie, armády a ministerstva mimořádných situací, pod které spadají například hasiči, mají vyhrazena speciální čísla. DNR se totiž obává odposlouchávání ukrajinskou tajnou službou. Většina místních má ve své rodině někoho, kdo slouží v ozbrojených složkách, takže Fénix je pro ně logická volba.
Povstalecký operátor má také velmi zajímavé ceny, a to i na místní poměry. Startovní balíček stojí 150 rublů a je k dostání na každé poště. Za 50 rublů měsíčně (asi 21 korun) můžete zdarma a bez limitu volat na ostatní fénixovská čísla a na Lugakom, operátora sousední Luhanské lidové republiky. Také on funguje na „znárodněné“infrastruktuře Kyivstaru.
Druhý tarif nabízí sto minut volání zdarma a mobilní internet bez limitu.
korun Cena: 90 rublů (asi 37 korun) měsíčně. Pravda, internet je to pomalý, protože síť 3G dnes funguje jen na územích pod kontrolou Kyjeva.
Největším nedostatkem Fénixu je fakt, že ukrajinští operátoři s ním nespolupracují. Podle ekonomického webu RBK by to teoreticky mělo znamenat, že klienti Fénixu se nedovolají ani mezi sebou, ale separatisté to obcházejí pomocí technologie VoIP.
„Mobilní síť Fénixu se spojí s internetem, takže příjemce nevidí hovor od konkrétního uživatele, ale z internetu. Žádný ukrajinský operátor totiž nesmí přijímat jejich hovory,“vysvětluje Anatolij Ščerbina.
Z Ukrajiny, kde má řada lidí žijících v DNR příbuzné, se rozhodně na fénixovské číslo nedovoláte. Pokud chcete z ciziny volat na Fénix, musíte nejdřív vytočit ruskou ústřednu a po vyzvání zadat fénixovské číslo. Redakce iDNES.cz se takto pokusila dovolat z Česka a pokus dopadl úspěšně. Naopak z Fénixu se dovoláte do celého světa, do Ruska za lidových pět rublů za minutu.
Od začátku roku, kdy Ukrajina zavedla totální obchodní blokádu separatistických regionů, přestali v Doněcku fungovat další dva velcí ukrajinští operátoři: lifecell a Ukrtelekom, který spadá do impéria oligarchy Rinata Achmetova.
Povstalci tvrdí, že kabely lifecellu přeřízli ukrajinští diverzanti, ukrajinský tisk zase spekuluje, že za tím stojí touha separatistů ovládnout další infrastrukturu.
Majetek Ukrtelekomu znárodnili Fakta Ukrást síť není hračka
povstalci na počátku března. „Plánujeme rozvoj 3G internetu, ale vybavení, které nám tu nechali ukrajinští operátoři, na to nestačí – už je deset let staré. A ruští operátoři se na náš trh zatím nehrnou. Bojí se sankcí, jsou odkázáni na západní vybavení od firem, jako jsou Siemens či Cisco. Ani Čína nezaujala jednoznačnou pozici,“posteskl si koncem dubna ministr spojů DNR Viktor Jacenko.
Dnes na povstaleckých územích funguje už jen jeden ukrajinský operátor – MTS. Ten má zatím v Donbasu více zákazníků než Fénix, protože funguje na obou stranách fronty. Otázka je, jak dlouho ho povstalci na svém území ještě nechají.
Vedení Fénixu zatím tvrdí, že by mělo problémy se o osiřelé zákazníky MTS postarat, podle Ščerbiny má však povstalecký operátor dostatečnou infrastrukturu i pokrytí. „Co je potřeba udělat, aby lidé přešli na Fénix? Vypnout MTS. Pokud to udělají, tak určitě řeknou, že je odřízla Ukrajina,“říká Ščerbina.
Kraj se ke zrušení licence nemá, první dva pokusy odmítl. I kdyby rozhodl o odebrání licence, neznamená to však konec zásobování vodou, musel by nejprve vyhlásit stav nouze a nechat obhospodařovat síť stávajícího provozovatele.
Podle Radka Novotného, který proti vstupu Veolie do zlínského vodárenství bojuje přes deset let, rozsudky umožnily, aby Veolia odešla. I proto podal návrh na zrušení povolení nejprve na krajský úřad, poté na ministerstvo.
„Místní politici se k tomu však nemají. Ani poté, co se ukázalo, že jde o tunelování, nepodali žádné žaloby, nechávají promlčet stamilionové škody a vyhazuje desítky milionů za právníky, kteří mají kamuflovat léta prováděné protiprávní jednání města Zlín,“řekl Novotný. Veolia na dotazy do uzávěrky neodpověděla.
Město Zlín jako největší akcionář chce ještě počkat na další soud, který řeší platnost smluv o nájmu a provozu vodáren. Z nich vycházel při prvním zkoumání i krajský úřad, když žádost o zrušení povolení k provozu odmítl.