Rusko a Čína ruku v ruce testují NATO v Baltském moři

Ke vzájemnému oťukávání Ruska a Severoatlantické aliance v Evropě se nenápadně připojil další velký hráč – Čína. Sleduje však svou vlastní hru. MOSKVA, PEKING V regionu kolem Baltského moře, kde se to hemží zbraněmi ze všech stran, se znenadání objevil jeden velký světový hráč, jehož by tam čekal jen málokdo – Čína.

Sice jen dočasně – jeho námořnictvo si do oblasti, která je všeobecně považovaná za možný bod vzplanutí mezi Ruskem a západní Severoatlantickou aliancí, přijelo cvičně zastřílet na pozvání ruských přátel, nicméně stratégové NATO zpozorněli. Navíc Čína nikdy nedělá nic „jen tak“, ale uvažuje strategicky o několik tahů dopředu.

To, že „Společné moře“, vůbec první rusko-čínské námořní manévry v Baltském moři (kolem Petrohradu a Kaliningradské oblasti), vypukne krátce poté, co americký prezident Donald Trump navštíví Polsko (5. a 6. července), asi také nejspíš nebude úplná náhoda.

Moskva a Peking jistě nemíní právě nyní vyvolávat nějaký ozbrojený konflikt, pouze „vysílají signály“, přičemž každý stát tím sleduje něco poněkud jiného.

Jejich společné cvičení v Baltském moři (před dvěma roky se už bok po boku předváděly ve Středozemním moři) je zatím nejvýznamnější ukázkou vzájemné vojenské spolupráce. To, že se odehraje právě v jednom z nejmilitarizovanějších regionů Evropy, má bezesporu svůj význam.

Po vypuknutí války na východě Ukrajiny a po ruské okupaci Krymu se Pobaltí a přilehlé oblasti staly hlavním neuralgickým bodem potenciálního konfliktu mezi Putinovým Ruskem a Aliancí vedenou Spojenými státy. Obě strany věnovaly a věnují značné úsilí vojenskému posilování hranic.

Ruský velvyslanec v Číně Andrej Torpédoborec Čchang-ša Denisov přesto obavy zlehčoval. „Pobaltské státy opakují svá obvyklá zaklínadla, ale současně berou jako samozřejmou skutečnost, že NATO rozmisťuje na jejich území jednotky,“řekl podle ruské zpravodajské agentury TASS. „Ti, kdož jsou vyděšeni, mají tendenci podlehnout strachu,“dodal.

Angažmá Číny, byť pouze nepřímé, dodává přes všechna zlehčující slova znějící z Moskvy a Pekingu regionálnímu guláši ještě o poznání pálivější příchuť.

Peking nasadil flotilu složenou z nejmodernějšího torpédoborce Čchang-ša, raketovou fregatu Jün-čcheng a podpůrnou loď Luoma. Cílem je podle státní agentury Sin-chua „zlepšit koordinaci mezi námořnictvy při společných obranných operacích na moři“. Může být. Důležité je však i to, co zůstalo nevyřčeno.

Jak Čína, tak Rusko si od nástupu Donalda Trumpa k moci slibovaly, že se jejich vztahy se Spojenými státy zlepší. Nic takového se však zatím neděje.

Okázale předvést Američanům i Evropě stále pevnější vzájemnou spolupráci, navíc v tak citlivém regionu u bran Evropy, to se za této situace může strategicky hodit jak Číňanům, tak Rusům.

Ruský medvěd se s čínským drakem v zádech může cítit stabilnější a pevnější ve svých pozicích, Číňané, sledující své vlastní zájmy, pak dávají světu vědět: začněte si zvykat, naše sílící námořnictvo začíná být schopné operovat napříč světovými oceány. Oba účeloví spojenci tak přinejmenším zdárně brnkají Američanům na nervy.

„Tyto manévry v Baltském moři jsou politickým vzkazem Trumpovi a NATO: Rusko a Čína se podporují a chrání navzájem,“napsal Alexander Gabujev, odborník na vztahy Ruska a Asie z moskevského Carnegieho střediska.