Doma už se zouvají
Katalánci z Prahy představují svou zemi, sami přejali české zvyky
VINOHRADY Tři mladí lidé sedí u stolu v coworkingovém prostoru SVĚT–HUB na Vinohradech, kde se občas scházejí, protože tu pracuje jedna z nich, Naila Rami. Mezi sebou se baví katalánsky, právě z tohoto koutu Španělska totiž pocházejí. Když se ale baví s českými přáteli, třeba u akcí, které pro ně pořádají, přepínají na češtinu. Naučit se česky přitom nebyla procházka růžovým sadem, shodují se.
„Bylo to dost těžké. Je k tomu potřeba trpělivost, čas a zájem, jinak by to nešlo, hlavně ze začátku. Viděl jsem spoustu lidí, kteří se češtinu začali první den učit a druhý den toho měli plné zuby, tak odpadli,“říká Jordi Masdevall, který do Česka přišel asi před pěti roky.
On, Naila a Carles Noguera se v Praze připojili k česko-katalánskému spolku, který pořádá různé aktivity, kterými se snaží přiblížit Čechům Katalánsko, jeho kulturu, jazyk i tradice. Jednou z nich je například „calçotada“. „To je takový zvyk, kdy pěstujeme cibule podobné jarním cibulím, a když vyrostou, ugrilují se. Asi před třemi roky jsme si řekli, že tento zvyk chceme dodržovat i v Praze, a začali jsme si tyto cibule vozit z Katalánska,“vypráví Naila. Když cibule dozrají, což bývá na jaře, uspořádají Katalánci akci pro veřejnost, na které se cibule společně snědí.
Minulý týden navíc do Prahy přijel soubor z Barcelony, který zde představil tradici zvanou „castells“, tedy lidské věže. „Už před třemi roky jsme měli snahu tuto tradici Čechům ukázat. Jenže to bylo logisticky dost složité. Teď se to podařilo,“říká Naila.
Sami Katalánci za ty roky, co tu žijí, převzali některé české zvyky. „Začali jsme se doma zouvat, to jsme nikdy předtím nedělali,“popsal Carles. Taky prý začal večeřet v šest hodin večer. „To je tak divné! U nás se normálně večeří okolo devíti deseti hodin večer. Ale je to nezdravé,“přiznává s úsměvem.
Když do Čech poprvé přijeli, leccos je překvapilo. Třeba, že je někde voda dražší než pivo. „Myslel jsem si, že to je chyba,“vypráví Jordi. Nailu zase zaskočil prodej kaprů v kádích o Vánocích. „To pro mě bylo šokující, když jsem viděla ty vaničky poprvé,“vzpomíná.
„Já jsem zase nepochopil Velikonoce. Proč bijete ženy?“směje se Carles. Seznámit se nejen s touto sympatickou trojicí může každý na akcích, které budou probíhat zase od září pod záštitou česko-katalánského spolku. Třeba u společných obědů, kdy se bude vařit tradiční španělské jídlo paella, nebo na říjnové „castanyadě“, katalánské verzi Dušiček.