Drží Kim Čong-un Trumpa v šachu?

Americký ministr zahraničí Rex Tillerson varoval před důsledky severokorejského testování balistických raket a jaderných zbraní. Prezident Donald Trump totéž udělal už mnohokrát. Pamětníkům to může připomínat málem zapomenuté mnohé a málo úspěšné varování americké administrativy, které dala Čínské lidové republice.

To je pravděpodobně důvod, proč Tillerson volá po globální reakci. Je to po desítkách let negativních zkušeností logické. Účinně zasáhnout proti Severní Koreji vyžaduje nejen společné akce a sankce, ale také přijetí bezpečnostních záruk, které by autokratické režimy odvrátily od snahy tyto zbraňové systémy získávat.

Považují je totiž kromě vnitropolitického nástroje a ideologické indoktrinace za prostředek k udržení jejich jakkoli z hlediska demokratických hodnot pochybné suverenity.

Jenže jak naznačuje více než půlstoletí sankcionování Kuby, je stejně tak neúčinné jako ubezpečování amerického ministerstva obrany o připravenosti armády použít v obraně proti tomu „širokou škálu dovedností“.

Jenže testování pokračuje a dříve nebo později budou severokorejské zbraně schopny dosáhnout na americké území; většinu čínského a ruského prostoru mohou zasáhnout již nyní.

Přesto je stále čas na diplomatické řešení. Má-li jít o globální reakci, měl by ji zajistit summit přinejmenším za účasti velmocí a zainteresovaných zemí. To znamená překonat současné napětí, zvláště mezi USA, Čínou a Ruskem.

Pro americkou diplomacii, která se Kimovým režimem cítí ohrožena nejvíc, je to úkol nesnadný. Počínání Pchjongjangu totiž je nevyzpytatelné. Američtí vojáci si však mohou klást otázku: Je Kim opravdu pro USA tak nebezpečný, kdyby se jednou měly střetnout s Čínou či Ruskem?