Hospoda i činžák novými památkami
Mezi skvosty pražského kulturního dědictví přibyla i tři století skrytá svatováclavská rotunda
PRAHA Zpřístupnění unikátní malostranské románské rotundy sv. Václava i rozšíření položek v katalogu chráněných nemovitých památek o barokní zájezdní hostinec, výklenkovou kapli nebo kubistický dům. To patří mezi největší zajímavosti z aktuálně vydané výroční zprávy Národního památkového ústavu (NPÚ) za rok 2016.
Vězňům padaly okovy a s vozem převážejícím v roce 938 ze Staré Boleslavi do Prahy ostatky sv. Václava nepohnulo ani čtyřspřeží silných tažných volů. Proto se bratr legendárního zemského patrona kníže Boleslav I. upřímně kál a na místě zázraku založil kostel. Podle legend jím byla malostranská rotunda sv. Václava. Na své znovuobjevení čekala více než tři sta let až do roku 2003, kdy začaly první kroky k její záchraně.
Objev, průzkum a zpřístupnění rotundy patřily k největším loňským akcím NPÚ. Náklady na záchranu vyšly na 10 milionů korun. Restaurátoři strávili při rekonstrukci rotundy takřka šest tisíc hodin. Archeologové tam ze země vyzdvihli téměř 14 000 zlomků keramiky. „Odbor archeologie si připsal výraznou zásluhu na projektu zpřístupnění torza raně středověké rotundy sv. Václava na Malostranském náměstí. Dokončil i zpracování tohoto jedinečného nálezu,“uvedla Andrea Holasová z NPÚ.
Svatováclavský kostelík měl pohnutou minulost. „Ve vrcholném středověku sloužil jako kaple s hřbitovem, příslušející k farnímu kostelu sv. Mikuláše,“popsal jej historik Emanuel Poche. Kostel vyhořel během husitské revoluce v roce 1420, za vlády Jiřího z Poděbrad se v polovině 15. století dočkal obnovy. Další požár jej zpustošil roku 1541. Poničený kostel chátral jako skládka až do sklonku 16. století. Malostranští radní, vědomi si hodnoty kostelíka, jej nechali opravit. Kvality starobylého chrámu si na radnici Malé Strany Zapomenutý kostel Znovuzrozený chrám cenili i po roce 1625, kdy jej s kostelem sv. Mikuláše získalo Tovaryšstvo Ježíšovo – jezuité. „Magistrát je upozornil, že při plánované výstavbě profesního domu se starobylému kostelíku nesmí nic stát, neboť je jednou z nejstarších křesťanských památek ve městě,“popisují okolnosti daru historici. Přesto rotundu Fakta Nové kulturní památky
Vyšehrad, dům čp. 56 z éry prvního českého krále Vratislava I. z 11. století. „I nově objevená dlažba byla vyrobena v dílně Ostrovského kláštera, jež zásobila různá románská staveniště,“uvedla historička Anežka Merhautová.
Není to poprvé, co pod renesanční či barokní budovou na Malostranském náměstí objevili archeologové fragmenty starších středověkých objektů. Ve sklepě domu 272 „U Petržílků“se například dochovala raně gotická klenba a portál ze druhé poloviny 13. století.
Objev dosud neznámých románských a gotických prvků u malostranského kostela Panny Marie pod řetězem patří k dalším zajímavým nálezům ze 32 archeologických akcí. Mezi ně náleží například objev raně středověkých hrobů na Starém Městě ve Valentinské ulici. „Hrob je datován do 2. poloviny 9. až 1. poloviny 10. století,“popsala jej Šárka Máchová z Muzea hlavního města Prahy. Archeologové například také zkoumali obléhací tábor husitů okolo Nového hradu u Kunratic. Tedy posledního útočiště krále Václava IV., který zde roku 1419 zemřel. Hrad jej přečkal jen o dva roky.
Katalog pražských nemovitých památek se rozšířil o pět nových prohlášených objektů. Jedná se například o zájezdní hostinec Barborka v Dolních Počernicích, jehož minulost sahá až do 16. století. Novinkou v seznamu je například také kubistický dům v Neklanově ulici na Vyšehradě. V roce 1913 ho postavila známá firma Antonína Belady. Z menších objektů se mezi chráněné zařadila například i výklenková kaple v libeňské Stejskalově ulici.
V metropoli je tak 2 116 nemovitých kulturní památek. Pro jejich majitele znamená status více starostí, pro památku větší šanci na přežití. „Majitel ji musí udržovat v dobrém stavu, chránit před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením. Může ji užívat pouze tak, aby ji nepoškozoval,“popsal památkář Jiří Mrázek z NPÚ. Pokud vlastník pamětihodností povinnosti neplní, může mu hrozit i finanční sankce ve výši tisíců korun. Na údržbu památek lze žádat obce a další instituce o dotace.