EXKLUZIVNĚ: MAPY PŘÍŠTÍCH POVODNÍ

Které oblasti by dnes velká voda postihla nejvíce

Tlaková níže se přesouvá ze severní Itálie nad Moravu, Slezsko a jižní Polsko. Zde ji zablokuje pole vyššího tlaku vzduchu rozkládajícího se na severu Evropy. Tato neobvyklá situace přinese katastrofu kontinentálních rozměrů.

Během tří dnů spadne z dešťových mraků tolik vody, co jindy naprší za půl roku. Ničivou povodeň takových rozměrů, která zasáhne část východních Čech i Vysočiny a zejména střední a severní Moravu a celé Slezsko, si do té doby nikdo nedokázal představit.

Zahyne 50 lidí, zcela zničeny jsou tisíce domů, strženy tři desítky mostů. V těchto dnech si připomínáme 20. výročí od nejničivějších povodní na Moravě v novodobé historii.

Jen o pět let a zhruba měsíc později velká voda katastrofálních rozměrů udeří znovu. Tentokrát zasáhne hlavně Čechy. A opět zabíjí. Sedmnáct lidí zahyne, pod vodou se ocitne téměř osm stovek obcí a měst, čtvrt milionu lidí musí najít náhradní domov.

Skutečně velké povodně zasáhly Česko jen v 21. století šestkrát.

A do historie se smutně zapsaly obce jako hanácké Troubky, Zálezlice a Kly na Mělnicku, Tchořovice či Metly na Strakonicku, Kounov v Orlických horách, Švihov na Plzeňsku a mnoho dalších.

Reportéři MF DNES se do nich nyní opět vydali. Domy jsou většinou opravené a nikdo by nepoznal, že tu někdy velká voda řádila. Snad jen kvůli pomníčkům či novým protipovodňovým stavbám. V lidech však strach z rozvodněných řek a potoků přetrval.

„Černá“hráz

Troubky na Přerovsku 1997. Během děsivé noci ze 7. na 8. července zde přišlo o život osm lidí. Místní i dnes – dvacet let od tragédie – mají respekt z každé bouřky a při větších deštích chodí nervózně obhlížet koryto řeky Bečvy. Troubky byly bez jakékoli ochrany až do roku 2010. Pak nechala obec vybudovat stovky metrů dlouhý val. Bylo to načerno, bez razítek úřadů. A jen jako provizorium. Proto má část valu zmizet, protože by prý mohl přenést katastrofu do sousední obce.

Troubky má chránit systém hrází o celkové délce šesti kilometrů, které je mají prstencovitě „opásat“. Ovšem vše je zatím pouze na papíře. Stavba začne nejdříve v roce 2019, pokud vůbec.

Bahno zachytí překážky

Nad Otrokovicemi na Zlínsku se 9. července 1997 protrhl železniční násep, který sloužil jako hráz obrovského jezera naplavené vody. Část města pohltila voda a bahno. Šest a půl tisíce lidí muselo zmizet. Jeden člověk zahynul. Dnes mají Otrokovice svou protipovodňovou hráz a patří k nejlépe chráněným místům v regionu. Zbývá dostavět její poslední úseky.

Již o rok později řádila velká voda v Královéhradeckém kraji. Tehdy se „českými Troubkami“stal Kounov v Orlických horách, ale pod vodou skončily další obce po celém Rychnovsku. Během několika hodin napadlo tolik vody, že povodňová vlna místy dosáhla až tří metrů.

Tragédii pro Kounov byly především balvany a kmeny stromů, které s sebou bral zuřivý proud Zlatého potoka. I proto od té doby vznikl kolem obce systém přehrážek, které zachytí vyvrácené stromy, štěrk a bahno. Na radnici vypracovali obecní povodňový plán. Součástí je i výstražný systém s čidly, srážkoměry a rozhlas, který se v případě problému sám aktivuje.

Podhůří Orlických hor má před většími povodněmi chránit suchý poldr v Mělčanech, který by se mohl začít stavět za dva roky. S přispěním regionálních redakcí MF DNES