Sobotka bude privatizaci OKD vysvětlovat soudu

Firmy v Česku naříkají, že potřebují víc lidí. Jenže mzdy, které nabízejí v nejvíc nedostatkových profesích, zůstávají zoufale nízké.

PRAHA Včerejší jednání obvodního soudu v Praze kvůli privatizaci OKD, která byla podle žaloby nevýhodná pro stát, ze proměnilo v ostrou přestřelku soudních znalců. Na jedné straně stál obžalovaný Rudolf Doucha, který údajně hodnotu státního podílu v dolech před čtrnácti lety značně podstřelil. Ten „zkoušel“z odbornosti znalce Luboše Kluze, podle kterého bylo Douchovo stanovení ceny OKD plné závažných chyb.

Opravdová „pecka“, o které se delší dobu spekulovalo, přišla až na samotný závěr. Soudkyně Iva Fialová předvolala na příští jednání 1. září jako svědka i premiéra Bohuslava Sobotku.

Sporný prodej 46procentního státního podílu v těžební společnosti majoritnímu vlastníkovi Karbon Invest proběhl v roce 2004, kdy byl Sobotka v Grossově vládě ministrem financí, a za privatizaci tak odpovídal. Transakce ho od té doby pronásleduje a vysvětlování okolností by mohlo být pro premiéra obzvlášť nepříjemné. Vzhledem k blízkému termínu voleb by mohlo být stejně nepříjemné i pro celou ČSSD.

Firmy neustále žehrají na nedostatek volných pracovníků. Kdo by si však myslel, že se nové lidi pokusí nalákat na výrazně vyšší výdělky, zmýlil by se. Nabízené nástupní mzdy se v profesích, které tuzemským podnikům chybějí nejvíc, zvedly za letošní první půlrok sotva o čtyři stovky.

Ukazuje to analýza, kterou sestavili analytici ČSOB na základě dat z úřadů práce. Žebříčkům nejhledanějších profesí dlouhodobě vévodí dělníci – ať už kvalifikovaní, či nekvalifikovaní. Podle inzerátů na úřadech práce jich jen v těchto profesích po Česku chybí takřka 20 tisíc.

Jenže zaměstnavatelé uchazečům o tuto práci nenabídnou hrubou mzdu v průměru ani 16 tisíc korun. O něco vyšší peníze mohou dostat jen v regionech, kde mají větší fabriky nadnárodní firmy. Jako třeba v okresech Rokycany, Jindřichův Hradec nebo Opava. Naopak v Praze a okolí – možná i kvůli vyšší koncentraci zahraničních dělníků – nabízejí jedny z nejnižších mezd.

Obecně jsou však rozdíly mezi českými regiony poměrně malé. A ty

čtyři tisícovky navíc, což je největší rozdíl mezi mzdami u dělnických profesí napříč zemí, zřejmě nikoho k přestěhování nepřimějí. „Nedostatek zaměstnanců je jednou z hlavních bariér dalšího růstu českého průmyslu a vůbec celé ekonomiky,“říká hlavní ekonom ČSOB Martin Kupka. Celkový počet volných míst vystoupal v červnu na 183 tisíc,

což je nejvíc od začátku tisíciletí.

Struktura profesí, které firmy nejvíc hledají, se však příliš nemění, jen se zvedají čísla. Vedle dělníků to jsou nástrojaři či kuchaři. A také řidiči, kterým firmy ve většině regionů s výjimkou Prahy nabízejí nejvyšší mzdy mezi nejhledanějšími profesemi.

„Firmy si stěžují, že nemají lidi, ale míč leží tak trochu na jejich straně hřiště. Nejsou příliš flexibilní, mnoho inzerátů patří mezi ‚ležáky‘, třetina míst zůstává už od začátku roku neobsazena,“doplňuje Kupkův kolega Petr Dufek.

Počet volných pracovních míst podle něj dále poroste. A volná pracovní místa zůstanou i nadále volná. „Letošní rok bude ve znamení přetahování zaměstnanců, reálné mzdy, tedy po odečtení inflace, by letos měly růst o víc než tři procenta,“říká Dufek.

Otázkou je, zda k rychlejšímu růstu mezd by mohl přispět i tlak ze strany německých odborářů, kteří aktuálně požadují vyrovnání platových podmínek v továrnách v okolních zemích s těmi německými.

Podle zástupců podnikatelů se dá nedostatek pracovníků řešit i jinými cestami. Na prvním místě volají po usnadnění příchodu kvalifikovaných zaměstnanců ze zahraničí. A to nejen z Ukrajiny či Vietnamu, ale i z dalších zemí.

„Stále je celý proces velmi zdlouhavý a administrativně náročný. Ale i tak je to jen krátkodobé řešení nebo jen dočasná náplast,“říká prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

„Není třeba mít obavu o to, že v době krize nám budou cizinci brát místa. Prostě se jim v určité době neprodlouží pracovní pobyt,“dodává šéf Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.

Dlouhý připomíná, že se dá využít i domácí rezervoár. „Stát by si měl dát za cíl zaktivizovat rezervy, tedy motivovat ke vstupu na trh práce početné skupiny obyvatel, které jsou neaktivní. Jedná se především o ženy na rodičovské nebo studenty,“říká Dlouhý.

Dlouhodobé řešení však spočívá v reformě vzdělávacího systému. „Je třeba systémovější práce na základních a středních školách ve smyslu jiného vztahu k profesi, práci i odpovědnosti žáků a studentů,“doplňuje Havlíček.