V Holašovicích se vrátíte do 19. století

Náves v Holašovicích

Bohatě zdobené štíty se odrážejí na hladině obecního rybníka. Zazní kokrhání kohouta, listy šumí ve stromech. Před více než sto lety se tady navíc rozléhal zvuk kovářské kovadliny, návsí procházely ženy v šátcích a sedláci spolu klábosili při kouření dýmek před statky.

Jihočeské Holašovice jsou unikátně dochovaným souborem hospodářských usedlostí, které byly stavebně a výtvarně upravené v průběhu 19. století do specifické podoby takzvaného selského baroka. A díky tomu jsou od roku 1998 zapsané na prestižním Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Tímto titulem už se v Česku může pyšnit jen jedenáct dalších míst. A vypadá to, že další čeští zástupci jen tak přibývat nebudou.

Jihočeský selský grunt býval nejen zemědělskou usedlostí, ale také pýchou sedláků, kteří zdobenými štíty budov a bran ukazovali svůj majetek a postavení. Největší předností této vesničky poblíž Českých Budějovic je dokonalá stylová čistota. Na návsi nejsou žádné novostavby, 21. století tak jen připomínají dopravní značky a auta majitelů usedlostí.

Vesnici tvoří 23 památkově chráněných výstavných usedlostí, dohromady je tu 120 budov. Téměř 90 procent staveb má historickou památkovou hodnotu. Nejstaršími dochovanými objekty jsou dva pozdně středověké špýchary.

Za krásami selského baroka jezdí v sezoně desetitisíce turistů z Evropy, ale i východní Asie.

Holašovice však nejsou mrtvým skanzenem. Podle aktuálních údajů zde žije okolo 150 obyvatel. Největší ruch zažívá vesnice tradičně poslední víkend v červenci, kdy zde vypuknou Selské slavnosti Holašovice. Náves obsadí lidoví řemeslníci, všude voní domácí buchty a další pochoutky, k tomu vyhrává jihočeská muzika. Každý rok akci navštíví přes 20 tisíc lidí.

Holašovice ale mají vedle selského baroka od roku 2008 ještě jeden unikát – vlastní Stonehenge. Holašovický kromlech, tedy okrouhlé seskupení vztyčených kamenů – menhirů, vybudovali na vlastním pozemku manželé Jílkovi za pomoci psychotronika Pavla Kozáka. Balvany mají léčivé a meditativní účinky. Podle Miloslavy Jílkové tam jezdí lidé ze všech koutů Čech, aby načerpali energii, očistili tělo i duši. Energie stavby pozitivně působí na 95 procent chorob patologického spektra. Nestačí však na léčbu zhoubných nádorů. Kruh 25 kamenů postupně doplnil samostatný velký menhir i dolmen.