Udělejte místo pro lodě
Město chce dovážet náklad i turisty po Vltavě, spolupracuje na splavnění řeky
PRAHA Levý břeh Vltavy je o náplavky a kotviště lodí chudší než ten pravý. Od včerejška se mu však trochu přiblížil. Provoz totiž zahájilo nové molo na nábřeží Edvarda Beneše. Na původní železné lávce z roku 2009, která byla po povodni v roce 2013 uzavřena, vzniklo moderní kotviště pro velké hotelové i menší soukromé lodě.
Další místo pro kotvení lodí bude potřeba. Ředitelství vodních cest v ČR totiž letos odstartuje sérii projektů, které mají zhruba do roku 2020 zkapacitnit Vltavskou vodní cestu a přivést do Prahy více lodí, a to jak osobních, tak i nákladních. Všechny úpravy řeky mezi Prahou a Mělníkem by měly vyjít zhruba na 1,6 miliardy korun. Asi 300 miliony by měla přispět Evropská unie.
Téměř pět set metrů dlouhé molo je navíc přístupné také veřejnosti. Lidé se tak mohou volně procházet podél řeky mezi Čechovým a Štefánikovým mostem. Modernizace lávky, protiskluzový povrch, nová zábradlí nebo elektrické přípojky pro lodě stály 38 milionů korun.
Nové kotviště má především odlehčit přetíženým náplavkám na pravém břehu Vltavy. „Ty současné jsou už plně využity a poptávka po stání lodí je v Praze poměrně velká,“říká ministr dopravy Dan Ťok (ANO).
A nejde o jedinou plánovanou úpravu na Vltavě. „Důležitým přínosem pro vodní dopravu do Prahy bude například zvýšení průjezdné výšky u celkem deseti mostů mezi Mělníkem a Prahou, z nichž některé jsou až 110 let staré. Zvýší se na 7 metrů, aby do Prahy mohly plout i největší kabinové lodě, které doteď s výškou mostů měly problémy,“popisuje šéf Ředitelství vodních cest v ČR Lubomír Fojtů. Plavbu nákladních lodí má usnadnit také zvýšení ponorů, což umožní lodím ve zmiňovaném úseku vozit až o třicet procent více nákladu.
Na rok 2020 je naplánována také stavební akce Povodí Vltavy, které plánuje vybudovat u Staroměstského jezu novou plavební komoru Praha – Staré Město. Ta má odlehčit smíchovské komoře, jejíž kapacita je už vyčerpaná. „Smíchovskou komorou ročně proplouvá 28 tisíc plavidel, což z ní činí nejfrekventovanější plavební komoru v Evropě,“upozorňuje Fojtů.
Ředitelství vodních cest ČR si od projektů slibuje i to, že do Prahy bude po Vltavě cestovat více zahraničních turistů. Například z Německa do hlavního města v současnosti připlouvá ročně kolem patnácti velkých turistických lodí. Podle Jiřího Belingera, člena představenstva Asociace lodního průmyslu by takových lodí jen díky novému přístavišti a zvyšování mostů mohlo být ročně kolem čtyřiceti. Fakta Zkapacitnění Vltavy celková cena je zhruba 1,6 miliardy korun.
Nová plavební komora má vzniknout u Staroměstského jezu.
doplnění čekacích stání plavební komory Štvanice, Nové kotviště
„Každá z nich přitom do Prahy přiveze kolem 150 až 200 turistů vyšší střední třídy, kteří budou přínosem pro pražský turistický ruch,“říká Belinger. Zájem o plavby po Vltavě je podle něj obrovský. „Zahraniční parníky jsou dnes často rok dopředu vyprodány, ale z technických důvodů zatím mohla do Prahy doplout jen malá část luxusních plavidel, která jinak běžně brázdí hladinu Labe v Německu,“dodává s tím, že se v příštích letech v Praze očekává také nárůst počtu malých osobních lodí.
Na dalším projektu spolupracuje Ředitelství vodních cest ČR s pražským magistrátem a jednotlivými městskými částmi. „Pracujeme na konceptu, jak by mohla prakticky fungovat takzvaná citylogistika vodní dopravou, která by mohla odlehčit historickému jádru Prahy od těžké kamionové dopravy,“uvádí ředitel Fojtů.
Plán počítá s tím, že by lodě do centra města vozily zboží nebo těžký stavební materiál, případně by z Prahy odvážely suť nebo odpad. Výhodami vodní dopravy má být především to, že se náklad dopraví do samotného centra, aniž by se musel proplétat Prahou. Nižší je také hluková a ekologická zátěž. Jedna nákladní loď podle ředitele Fojtů nahradí zhruba dvaačtyřicet kamionů.
Podobně logistiku řeší například Paříž nebo Brusel. S oběma městy proto Ředitelství vodních cest ČR své plány konzultuje. Cyklisté mohou v Praze 7 využívat novou cyklostezku vedoucí podél Vltavy od mostu Barikádníků až k Trojskému mostu. Na místě byly původně konstrukce někdejší betonárky. Vedle cyklostezky mají v budoucnu vyrůst bytové domy. Rozvíjet se mají i zbylé pobřežní části. V budoucnu by mělo vzniknout propojení i přes takzvanou „kosu“, tedy poloostrov táhnoucí se od Libeňského mostu. (ČTK)