Macron je už oblíbený jako Trump
Francie za sto dní vystřízlivěla z nového prezidenta Emmanuela Macrona. věří mu jen třetina společnosti – podobně jako Donaldu trumpovi. prezident nezaznamenal v létě hned po volbách tak rychlý propad popularity,“komentovala výsledek agentura Ifop. I Francois Hollande, který letos skončil jako nejméně oblíbený prezident od druhé světové války, měl po sto dnech v úřadu podporu 46 procent.
Macron přitom ještě ani nezačal s plánovanými reformami zákoníku práce, které mají uvolnit rigidní pracovní trh a snížit desetiprocentní nezaměstnanost. Změny po nedávném souhlasu parlamentu bude moci provádět prostřednictvím prezidentských dekretů, tedy mnohem rychleji, než kdyby měl postupovat klasickou legislativní cestou. Tady se nespokojenost odborů a zaměstnanců, kteří se budou bát nové nejistoty, dá očekávat.
S reformami chce Macron začít až na podzim, své plány má představit koncem srpna. Proč jsou s ním tedy Francouzi tak nespokojení už nyní? Důvodů je několik.
Macronovi se rychle podařilo pohněvat si různé skupiny voličů. Někteří příznivci levice se reforem pracovního trhu a souvisejících úprav systému sociálního zabezpečení preventivně obávají už nyní. Státní zaměstnance pak nepotěšil plánem pozastavit růst jejich mezd. A nejen příznivce pravice popudil arogantním Emmanuel Macron zacházením s vrchním velitelem ozbrojených sil Pierrem de Villiersem. Když si 61letý generál stěžoval na to, že Macronův plán snížit armádě rozpočet o 850 milionů eur (22,2 miliardy korun) pro ni bude mít zničující důsledky, řekl mu Macron před dalšími vojáky: „Velitelem jsem tady já.“
„Tohle nemám zapotřebí,“odpověděl de Villiers a rezignoval. Za této situace by prý nebyl schopen plnit svou službu a chránit zemi. Ve Francii, kde má armáda jako instituce vysoký kredit, je to první rezignace náčelníka generálního štábu francouzské armády od začátku páté republiky v roce 1958.
„Až Macron bude mluvit na pohřbu prvního vojáka, který zemřel v důsledku armádních škrtů, bude to jen Macronova vina,“řekl k tomu de Villiersův předchůdce Henri Bentégeat. Další pak Macronovo vystupování popisovali jako „dětinskou aroganci“.
Další rychlost ve sjezdu dolů nabral také úmyslem vytvořit pro svou o 25 let starší manželku institut první dámy, který ve Francii neexistuje. Petici proti tomu během několika dnů podepsalo přes čtvrt milionu Francouzů. „Brigitte Macronová má už nyní dva až tři lidi k ruce, dva asistenty a dva členy ochranky. To stačí,“psalo se v petici.
Ani načasování mu nijak nepomohlo – ve stejné době parlament schvaloval zákon, který po mnoha nedávných skandálech usměrnil pravidla politiků pro zaměstnávání příbuzných.
K lepší image Macronovi nepřidalo ani to, že zrušil tradiční proslov na významný státní svátek Dne Bastily. Zdroj z Elysejského paláce to zdůvodnil následovně: Macronovy „komplexní myšlenky“by prý v přenosu z tiskové konference nevyzněly dobře.
Výčet už je relativně dlouhý, ale ještě nekončí. Sympatie veřejnosti si Macron nezískal ani pompézním přijetím amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří jsou zejména mezi levicovými voliči značně nepopulární.
Během kampaně Macron pravidelně vystupoval na veřejnosti, otevřeně komunikoval, byl relativně dobře k zastižení. I to se po volbách změnilo. Rozhovory už téměř nedává, od médií si drží odstup a vnější komunikaci za něj do velké míry převzali jeho spolupracovníci.
Propad popularity nemusí Macronovy plány reforem nutně narušit. Jeho nově založená strana La République en marche se spojeneckou stranou Mouvement démocrate v červnových parlamentních volbách získaly v Národním shromáždění 350 mandátů z celkových 577. Opozice je po neúspěchu ve volbách v rozkladu, Macron tedy nebude mít mnoho překážek k uskutečňování svých plánů. To ale neznamená, že jej Francouzi budou mít rádi.