Trestně stíhaný favorit, novinka české politiky
Strana, respektive hnutí s dlouhodobě nejvyšší podporou občanů bude velmi pravděpodobně kandidovat ve volbách v situaci, kdy dva jeho nejvyšší funkcionáři budou trestně stíháni. Jak moc to změní českou politiku?
Středeční hlasování o vydání poslanců Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka do rukou policie v kauze Čapí hnízdo přineslo snad jediné překvapení. Asi poprvé za dobu existence hnutí ANO 2011 byli jeho poslanci v přímém rozporu s názorem svého šéfa. Babiš sám požádal Sněmovnu o zbavení imunity, ale jeho poslanci hlasovali proti. Předem domluvené divadlo? Možná, z pohledu předsedy ANO však marketingově docela šikovné.
Trochu snad překvapil ještě Lubomír Zaorálek. Od svého nástupu do role ústředního lídra ČSSD se zdálo, že je ve vztahu k Babišovi zdrženlivý, záměrně mu nejde přímo po krku, ale jeho středeční projev ve Sněmovně byl tvrdý – a nutno uznat, že i velmi dobrý. Jinak však nic zajímavého, i zásluhou televizního vysílání jen celodenní slovní ekvilibristika a volební kampaň v přímém přenosu. Zejména poslanců ANO: když už nám jdou po šéfovi, tak z toho aspoň vytlučeme maximum!
Co mělo být skutečně řečeno, na to by stačila jedna věta, maximálně vět několik. Parlament nerozhoduje o vině a trestu, jen o tom, zda dá volný průchod rozhodování o vině a trestu. Tedy zda kauza není politická a jejím cílem není jen skandalizovat volebního konkurenta. Což nikdo neprokázal. Pokud byly opravdu v žádosti o vydání Babiše a Faltýnka chyby, třeba to, že údajně reálný obchod je označován za fiktivní nebo že by soukromá firma musela být prodána formou výběrového řízení, mohlo by to svědčit maximálně o tom, že vyšetřovatel je blbec, ale to ještě není politická represe a určitě to nemá posuzovat Sněmovna, nýbrž státní zástupce a soudce. A vzhledem k tomu, že se pro své vydání vyslovili dva hlavní aktéři kauzy, nebylo co řešit.
Výsledek hlasování, jasný už měsíc předem, znamená, že hnutí, které čtyři roky vévodí průzkumům preferencí, zřejmě nastoupí do říjnových voleb s obviněným předsedou a prvním místopředsedou. Změnit by to mohl už jen zásah státního zástupce nebo v krajním případě i prezidenta Zemana. Pro hnutí ANO to jistě není nic příjemného, jakkoliv lze dnes jen těžko odhadnout, zda to může přinést spíše odvrat vlažných voličů od Babiše, anebo naopak nové hlasy pro politického „mučedníka“.
Dobrá zpráva to ale není ani pro náš demokratický systém. Je jednoduché říci: Teď je vše v rukou voličů, ti ať rozhodnou. Třeba i najust policii, jako to udělali na Liberecku, kde si znovu a s velkým náskokem zvolili hejtmanem muže, jehož korupční kauza už je ve stadiu návrhu na podání obžaloby.
Parlamentní volby jsou však vždy přece jen jakýmsi politickým gruntováním. Za poslední čtvrtstoletí jsme si zvykli na různé zkorumpované, zavřené či alespoň podezřelé politiky na odchodu, které jsme ve volbách nahrazovali novými a novými. Ale má-li teď už přímo z volebního gruntování vzejít vítěz, nebo dokonce premiér, který bude potenciálně jednou nohou v kriminále, mohlo by to české společnosti přinést více splínu než katarze. A to nejsou moc optimistické vyhlídky.