Švédsko: 8 z 10 odmítnutých migrantů mizí neznámo kam
STOCKHOLM V dříve jedné z nejpřívětivějších zemí v EU vůči migrantům je nyní značný počet lidí, kteří azyl nedostanou. To však přináší jiný a podle posledních statistik vzrůstající problém: jak je dostat pryč?
Jak ukázaly statistiky z období května až srpna, ke kterým se dostal zdejší deník Dagens Nyheter, v osmi z deseti případů, kdy švédská migrační agentura předá policii rozhodnutí o odmítnutí azylu a deportaci, už policisté migranty na příslušné adrese nenašli.
„To znamená, že vynakládáme více času i dalších prostředků na to, abychom je nalezli,“svěřil se listu šéf švédské hraniční policie Patrik Engström.
Počet odmítnutých žádostí se přitom letos meziročně snížil: zatímco do června letošního roku se policie zabývala deportacemi celkem 17 358 lidí, loni to bylo v 19 277 případech.
Ve stejném období se však počet odmítnutých žadatelů o azyl, kteří nejsou k nalezení, zvýšil – z 12 277 na 12 338.
V dubnu letošního roku švédská vláda navrhla nová opatření, jak zlepšit bilanci v deportacích, která mimo jiné zjednodušuje proces deportací a usnadňuje policii provádět inspekce na pracovištích, kde se zpravidla migranti nechávají zaměstnat. Součástí opatření jsou i vysoké pokuty zaměstnavatelům, kteří tyto nelegální pracovníky zaměstnají.
Hraniční policie zároveň varovala, že zaznamenává rostoucí počet migrantů bez jakýchkoli dokumentů, kteří jsou nejvíce zranitelní vůči zneužívání, a tím pádem je u nich nejvyšší riziko, že se zapojí do kriminálních aktivit v zemi. „Jsou to lidé, kteří de facto žijí mimo společnost a zároveň nemohou přijít na policii,“uvedla tehdy policie.
Tito lidé přitom v okamžiku rozhodnutí o deportaci ztrácejí nárok na jídlo a ubytování. „Často jim nezbude nic jiného než se zapojit do činnosti kriminálních gangů,“dodala policie.
Asi nejznámějším příkladem migranta, jehož policie nemohla najít poté, co bylo rozhodnuto o jeho deportaci, je 39letý Rachmat Akilov, stavební dělník z Uzbekistánu. Ten zmizel neznámo kam v prosinci 2016.
Nalezen byl až v dubnu – krátce poté, co spáchal teroristický útok ve Stockholmu. K útoku použil ukradený nákladní automobil určený k převozu piva, který najel do davu lidí na ulici Drottninggatan v centru hlavního města. Při útoku byli zabiti 4 lidé a 15 dalších bylo zraněno.
Z vyšetřování vyplynulo, že Akilov se zajímal o islamistické extremistické organizace jako Islámský stát. Úřadům byl přitom znám již několik let pro méně závažné prohřešky. „Švédsko se nikdy nevrátí k masové imigraci, kterou jsme měli na podzim roku 2015. Nikdy,“slíbil pak po útoku premiér Stefan Löfven.
Švédsko bylo léta známé svojí otevřenou přistěhovaleckou politikou. Proto se také během uprchlické krize stalo jedním z hlavních cílů běženců (druhým po Německu). kterých sem jen během roku 2015 přišlo přes 160 tisíc. Zlom nastal na přelomu let 2015–2016, kdy země zavedla hraniční kontroly na hranici s Dánskem a v imigrační politice pak výrazně přitvrdila.