Jak číst výsledky
Kdy bude jasné, kdo vyhrál, a hrozí Česku pat jako po volbách v roce 2006?
Dnes ve 14 hodin to vypukne. Sotva se zavřou volební místnosti, neuplyne ani dvacet minut a weby s televizemi začnou zveřejňovat první výsledky voleb. Bude třeba je však brát s hodně velkou rezervou.
Jasně je to vidět při pohledu na poslední volby v roce 2013. Tehdy půl hodiny po uzavření volebních místností jasně vedla s více než 22 procenty ČSSD, pět procent za ní se v závěsu nacházeli komunisté, ANO a KDU-ČSL, naopak ODS neměla ani pět procent.
Postupně, jak přicházely hlasy z velkých měst, však ODS sílila a komunisté s lidovci, kteří mají silnou voličskou základnu na venkově, ztráceli.
Praxe z tuzemských voleb říká, že zpravidla nejdříve mají výrazněji navrch levicové strany a lidovci.
I když pozor. Letos, kdy je volební scéna hodně roztříštěná a o přízeň voličů se ucházejí ambiciózní protestní a antisystémová hnutí jako ANO, Piráti nebo SPD, už tradiční dělení na levici a pravici nemusí platit.
Na přesnější čísla si letos každopádně pár desítek minut počkáme, Česká televize ani Nova se totiž nechystají zveřejňovat takzvané exit polly, které provádějí průzkumníci u lidí vycházejících z volebních místností.
Jejich příprava bývá nákladná. A ani ony nejsou stoprocentně spolehlivé. Analytik Jan Herzmann třeba dodnes přidává k dobru svoji zkušenost z voleb v roce 1998, kdy se svým týmem spočítal, že se republikáni Miroslava Sládka dostanou do Sněmovny, ale ti nakonec nezískali ani čtyři procenta hlasů.
Skutečně zajímavé začnou být výsledky mezi čtvrtou a pátou hodinou odpolední, kdy už bývá sečtena více než polovina hlasů.
Třeba v roce 2010 už bylo tou dobou jasno, že Jiří Paroubek, který si s ČSSD věřil na drtivé vítězství, nebude mít důvod k radosti. Však se tehdy také zavřel ve volební kanceláři na severu Čech a dlouho přemítal, co řekne, až přijede do Prahy, kde už ho všichni čekali.
Ale protože se letos může do Sněmovny dostat ještě víc stran než naposledy – tehdy jich bylo sedm – bude každá desetina procenta hrát svoji roli. Takže pro první telefonáty mezi politickými stranami a případně i zámkem v Lánech, kde bude výsledky voleb sledovat prezident Miloš Zeman, a oťukávání ohledně příští koalice bude čas až spíš po šesté hodině vpodvečer.
Paroubkova trpká zkušenost
Po sedmé, až televize spustí svoje hlavní zpravodajské relace, už by o výsledcích mělo být jasno. Byť i zde je třeba být ostražitý, už zmíněného Paroubka může dodnes strašit rok 2006, kdy to už už vypadalo na vznik levicové vlády ČSSD a KSČM, ale hlasy zahraničních voličů na poslední chvíli v noci změnily poměr sil. A vznikla patová situace.
Levicové strany měly 100 hlasů a ty, které tehdy mířily doprava, též 100. Poslanec ODS Marek Benda zase už v povolebním sobotním večeru v říjnu 2013 poskytoval rozhovory o tom, jak po letech vymění poslaneckou lavici za jinou práci, když ho posledními sečtenými hlasy z Prahy nakonec kroužky voličů znovu vynesly do Sněmovny.
Teprve, až tedy bude definitivně jisté, kolik strany získají mandátů, mohou rozehrát povolební šachy.
A letos to bude obzvlášť zajímavé, protože pokud straničtí šéfové dodrží všechny svoje předvolební závazky, pomalu by neměl kdo s kým vládnout.
Opoziční smlouva stále varuje
Nejsilnější koaliční strana ČSSD například nechce jít znovu do koalice s hnutím ANO, pokud ho nadále povede předseda obviněný z dotačního podvodu Andrej Babiš. Koalici vylučuje také s Okamurovou SPD. Zbývají jí tak komunisté – což by však pro hodně voličů ČSSD byl zásadní problém – Piráti, Zelení nebo postupně čím dál doprava se programově vzdalující KDU-ČSL, STAN, TOP 09 či ODS.
Babišovo ANO zase rozhodně odmítá spolupráci s SPD a KSČM. Těžko představitelná je spolupráce TOP 09 s ANO, s Babišem i bez Babiše.
Zdánlivě nejjednodušší by bylo pokračování koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL, ale má to háček právě v Babišově obvinění. Šéf ANO trvá na tom, že obvinění je vykonstruované a nehodlá ustoupit. Takže může jít o hru nervů, kdo dřív...
Koalici by jistě mohli snadno utvořit lidovci s ODS, TOP 09 a STAN, pokud by ovšem na to měli dost hlasů.
Protestní strany jako ANO, KSČM, SPD nebo Piráti naopak proti sobě jdou natolik ostře, že jakoukoli společnou koalicí by jejich lídři popřeli skoro všechno, co před volbami říkali. I když zkušenost z opoziční smlouvy, kterou po volbách v roce 1998 uzavřeli dva tehdy největší rivalové ČSSD a ODS, nutí pochybovat o všem.
Hrozba předčasných voleb
Zřejmé je, že po volbách vyzve prezident Miloš Zeman vítěze voleb a pověří ho sestavením vlády. A že nějakou dobu ještě bude vládnout dosluhující kabinet Bohuslava Sobotky.
Vláda totiž podává demisi až po skončení ustavující schůze nově zvolené Poslanecké sněmovny. Tato schůze musí začít nejpozději 30 dní od voleb, tedy do 20. listopadu. Ale její délka není zákonem dána. Hodně tak bude záležet na tom, jaká situace z voleb vykrystalizuje – zda přece jen bude možné snadno sestavit koalici, nebo se strany „štípnou“už na ustavující schůzi Sněmovny, třeba při volbě jejího nového vedení, které obvykle vyplývá právě z předběžných koaličních dohod. Česko už zažilo situaci, kdy vláda po volbách – konkrétně šlo o zmíněný patový rok 2006 – nezískala důvěru. Tehdy hrozily předčasné volby, Mirkovi Topolánkovi se však po několika měsících podařilo sestavit novou vládu.