Melancholický rock z baru
Mandrage své album Po půlnoci oděli do černé kůže a barových neonů. Ve stejném duchu se ponese i turné, jež startuje v únoru. PRAHA Se zpožděním oproti původnímu plánu dnes kapela Mandrage vydává album Po půlnoci. „Hodně písní jsme nakonec vyřadili, ale všechny jsme zkoušeli nahrát a pracovat s nimi, než jsme zjistili, že nám nejdou nebo se na desku nehodí,“vysvětluje klávesista kapely František Bořík.
Deska je rockovější a na první poslech i melancholičtější než předchozí nahrávky, ale tak to v barech po půlnoci někdy bývá. „Mám radši zadumanější písně. Udělat opravdu vtipný až rozjuchaný text je hrozně složité, ta hranice, kdy je to už najednou blbé, je prostě křehká,“tvrdí kytarista Pepa Bolan. „Osobně to vnímám tak, že ty přemíru vtipné jsou i přemíru hloupé.“
Ze skladeb, které zaberou takříkajíc na první dobrou, lze jmenovat píseň Honolulu o tom, jak je skvělé „mít havaj“, nebo singl Motýli. „A přitom jsme hodně dlouho vybírali ze tří čtyř skladeb a třeba ještě na podzim jsme nevěděli, že zrovna to bude singl,“říká Bořík. Což je možná dané i tím, že právě Motýli prošli největším vývojem. „Původně to byla taková až karibsky laděná písnička a nakonec z ní vzniklo to, co je teď na desce,“přidává se bubeník Matyáš Vorda.
Pro festivaly Mandrage věří tanečnějším písním jako Motýli nebo Plakáty, ale jsou tu i skladby, které mají podle Bolana „pozitivní výraz, ale zpívá se v nich o smutných věcech“. To možná platí o písni Herečky.
„Největší textařské martyrium této desky, vzniklo asi sedm verzí. Původně se zpívalo o šatech, nakonec jsme na to sedli ve třech s Pepou a Martinem Starým z kapely Holden, abychom to dotáhli,“líčí Bořík.
Až na některé samply se jak v Praze, tak v berlínských Red Bull Studios, kde vznikly dva kousky, nahrávalo živě. „Jde nám vždy o to, aby písnička fungovala ‚kapelově‘, kdy jsme schopni přijít s nástroji na pódium a odehrát ji. Každá nástavba k tomu už je jen kosmetika,“říká Bolan.
Na album se tentokrát vešlo třináct skladeb a autorsky se na nich podíleli všichni členové. Tedy s jednou výjimkou. Píseň Malí sráči v nás pochází z repertoáru dívčí punkové skupiny Zuby nehty a vznikla v roce 1993. „Vždy si rádi zahrajeme nějaký cover a přišlo nám fajn vzít si píseň od kapely, kterou dnešní mladá generace už moc nezná,“vysvětluje Bolan. „Udělali jsme si ji trochu po svém a Zuby nehty nám k tomu daly svolení. Ale spíš si myslím, že z toho budou mít legraci, že taková komerční popová kapela předělává pankáče.“
Mandrage desku Po půlnoci podpoří koncertním turné, které odstartuje 2. února v pražském Foru Karlín. „Leckdo si Prahu nechává na závěr, ale já myslím, že turné má vypadat dobře od prvního koncertu. Jestli se něco pokazí, tak co. Technické problémy můžou nastat kdykoliv,“soudí Vorda. Následovat bude Liberec, vyprodané Pardubice, Brno, kde se k vyprodanému koncertu přidal druhý, Ostrava, Plzeň a České Budějovice.
„Před každým turné říkáme, že bude technicky nejnáročnější, ale ono to tak je. Snažíme se sami sebe vyhecovat, kam až je v našich možnostech se dostat,“říká Bolan.
Šňůru od šňůry se tak Mandrage učí nové věci i proto, že si produkci zajišťují sami. „Jinak bychom se totiž nedoplatili,“přiznává Vorda. „A máme štěstí, že máme Matýska, který má spoustu nápadů, a basáka Coopiho, který je manuálně zručný,“dodává Bolan. Herec Jiří Mádl má hlavní roli ve filmu Slunce nezapadá vždy nad mořem, který v Kladně točí chilský režisér Alejandro Fernández Almendras. Hrdinou je ředitel kladenského divadla, který chce klasickou hru zasadit do doby privatizace československých podniků v letech 1991–1992. Čelí tlakům ze strany radnice a současně je rozpolcen mezi svým vztahem k manželce a láskou k mladé herečce. Další role mají Elizaveta Maximová, Marika Šoposká či Ondřej Malý. (spa) Film režisérky Terezy Nvotové Špína se dočká své americké premiéry. Představí se 8. února na prestižním festivalu v kalifornské Santa Barbaře, jehož organizátoři Špínu vybrali do mezinárodní soutěže. Snímek o znásilnění studentky už projel dvacet festivalů a má nominace na Ceny české filmové kritiky i na Českého lva. (spa)