Izrael, zemi pouští, zaskočilo sucho
Počasí
Izrael není zrovna země, jež by měla dostatek vody. Však taky značnou část jeho území tvoří pouště. Jenže v posledních letech je vody ještě méně než obvykle. A letošní rok nejspíš bude kritický.
Jedna z věcí, na kterou jsou Izraelci opravdu hrdí, je to, jak se dokázali vypořádat s tou troškou vody, kterou mají k dispozici. Zvládli to díky své ukázněnosti – tak třeba, když někde protéká potrubí či hydrant, řada z nich hned ze svých mobilů volá na radnici, aby to přišli opravit. Voda je přece vzácná.
Hlavní roli však hrají technologie, kterými Izraelci pomáhají v řadě míst světa. Díky nim má více vody třeba nedaleký Kypr, kde vybudovali dvě odsolovací zařízení, na řadě je teď Indie.
Izrael je také zemí, kde vymysleli kapkovou závlahu, při které se rostliny zalévají u kořenů a nedochází tak ke zbytečnému odpařování.
Ale ani to všechno zjevně nestačí. Tato zima, stejně jako ty předchozí, je totiž zatím na déšť skoupá. Například loni v prosinci spadlo jen 40 procent obvyklých srážek. Došlo to tak daleko, že zhruba před měsícem se dvě tisícovky Židů modlily u Zdi nářků v Jeruzalémě za déšť.
Turista má v Izraeli jednu jistotu – pokud přijede v období od konce května do září, deštník nepotřebuje. Leda, že by ho používal jako slunečník. Nutno ale dodat, že třeba i v červnu pár – ale opravdu jen pár kapek, během několika málo minut z nebe spadne. Ale to už je tak mimořádná událost, že o tom druhý den píšou v novinách.
Naopak nejdeštivější měsíce jsou prosinec, leden a únor. Vody je najednou tolik, že výjimečné nejsou ani záplavy. V těchto měsících dokáže pršet i několik dní za sebou, a to tak prudce, že deštník leckdy nepomůže.
Jenže teď se ukazuje, že i letošní zima bude nejspíš suchá. Hladina Galilejského jezera, které je pro Izrael hlavní zásobárnou sladké vody, se loni dostala na vůbec nejnižší Bude dost vody?
úroveň za posledních sto let – tedy od dob, kdy se to začalo sledovat. I přesto, že odčerpávání vody z něj bylo už značně omezeno, jeho hladina je i během letošní zimy stále pod kritickou úrovní.
Nedostatek vody podle expertů překonává i ty nejčernější scénáře. „Nikdo neočekával tak dlouhé období suchých let. Nikdy předtím se to nestalo,“říká Uri Šor, mluvčí izraelského vodohospodářského úřadu.
Přitom je to pár roků, co Izrael zmírnil kampaň za šetření vodou. Byl plný optimismu: lidé mohli zalévat své zahrádky a zmizela varování, aby při sprchování šetřili vodou. Voda pro domácnosti zlevnila až o čtyřicet procent a je levnější než v Česku. Dokonce se uvažovalo o tom, že Izrael bude vodu vyvážet k sousedům. Problém s vodou se zdál být minulostí a úřady si byly jisté, že minimálně do roku 2025 je vystaráno.
Jenže teď je všechno jinak. Stalo se to, co mělo podle výpočtů jen dvouprocentní pravděpodobnost. V letech 2015 až 2016 spadlo podle listu Haarec jen 81 procent obvyklých srážek. V letech 2016 až 2017 to bylo ještě horší, jen 71 procent, a teď to podle všeho bude stejné. Zase 71 nebo 80 procent.
Zemi ze dvou třetin tvoří poušť, řeklo by se tedy, že se není čemu divit. Ale nedostatek vody mnohem více trápí tradičně zelený sever, který je srdcem izraelského zemědělství a vždy čerpal z pramenů a studní. Ale ty vysychají.
U zdrojů podzemní vody se teď Izraelci bojí, aby se sladká voda v nich kvůli jejímu nedostatku nezměnila ve slanou. Aby si je nadobro nezničili, je odčerpávání vody z podzemí téměř zastaveno.
„Musíme se připravit na náročný rok. Nemáme vodu,“varoval farmáře ředitel vodohospodářského úřadu Giora Šaham s tím, aby se připravili na krizovou situaci. „Pokud jste se letos chystali osázet nové pole, nedělejte to. Neměňte ani plodiny.“Obecně se varuje především před pěstováním rajčat, která vyžadují hodně vody.
A to se právě nedávno izraelští pěstitelé pochlubili, že mají novou odrůdu – nejmenší rajčata na světě. Velká zhruba jako borůvky.
Jak upozornila agentura Reuters, šetření vodou přitom už na zemědělce dolehlo v předešlých letech. Dubi Amitaj, který stojí v čele asociace izraelských farmářů, říká, že opatření už ho donutila nezalévat na 3 700 akrech půdy. Podle něj region mezi Golanskými výšinami a Středozemním mořem může kvůli nedostatku vláhy tratit v sezoně až 500 milionů šekelů (cca 3 miliardy korun). „Nemáme žádnou jistotu,“postěžoval si médiím.
Jak napsal list Haarec, zatímco izraelské domácnosti spotřebují 400 milionů kubíků vody ročně, zemědělství 500 milionů kubíků. Ovšem 80 procent vody, která domácnostmi proteče – při koupání či splachování – se dále využije na zalévání. Izrael je také světovou jedničkou ve využití odpadní vody v zemědělství. Dokáže ji znovu využít v 85 procentech.
Na domácnosti by nedostatek vody teoreticky dolehnout neměl. „Pokud jde o ně, jsme schopni zajistit, že budou mít vždy dost vody,“slibuje Gilad Fernandes, zástupce vodohospodářského úřadu. Zemědělci budou muset zdražit, více potravin se bude nejspíš dovážet. Očekává se nárůst cen nejen u ovoce a zeleniny, ale i u mléčných výrobků. Izraelci tedy krizi pocítí, i když jinak, než že budou mít žízeň a nepoteče jim voda z kohoutků.
Nedostatek vody ovšem také uvidí. I v horkém létě, kdy neprší, bývají parky a zahrady v Izraeli svěže zelené, právě díky zavlažování. To bude letos omezeno o 13 procent. Úřady se snaží, aby zahrady zůstaly zachovány. Omezit by se měl čas, po který se zavlažují.
Celý Blízký východ je velmi citlivý na klimatické změny. Světová banka varuje, že právě nedostatek vody tam může zvýšit už tak velké napětí. Důsledkem mohou být velké migrační vlny, stejně tak i válečný konflikt.
Izrael sdílí vodní zdroje se Sýrií a Jordánskem. Palestinci si stěžují, že nemají adekvátní přístup k vodě, byť jim Izrael dodává více vody, než mu stanoví mírové dohody.
Specifickým problémem je pak Gaza, která se pod vládou teroristického Hamasu dostala do humanitární krize. Protože Hamas neplatil palestinské samosprávě za odebranou elektřinu, dodávky byly zastaveny, a tudíž nefungovala čistička. A nejen to, odpadní vodou byla zamořena i řada studní, jelikož se nikdo nestaral ani o odpadní potrubí. Na něj je přitom napojeno jen 70 procent domů. Nyní se odhaduje, že v Gaze je 97 procent pitné vody v nedostatečné kvalitě.
Izrael nedávno sdělil, že pro Gazu plánuje o 10 milionů kubíků vody víc, než dosud dodává. Problém je však zatím v tom, že na straně Gazy není zajištěna potřebná infrastruktura. Humanitární pomoc, která je Palestincům posílána ze světa, dosud nebyla využita na to, aby dvoumilionová Gaza měla své vlastní odsolovací zařízení.
Jak to Izrael zvládne? Mezi těmi, kteří se nedávno modlili u Zdi nářků, byl i ministr zemědělství Uri Ariel, který patří ke komunitě ortodoxních židů a rozhoduje o vodních zdrojích. „Významně jsme snížili cenu vody, provádíme studie o šetření s vodou při pěstování jednotlivých plodin, avšak modlitba může určitě pomoci,“řekl ministr.
Deník Jediot Achronot mu doporučil, aby se raději zaměřil na boj proti klimatické změně. „Modlitba není špatná, ale ministr má možnosti ovlivnit věci poněkud více pozemským způsobem,“napsal.
I to se ale děje. Izrael zatím vodu získává z šesti odsolovacích zařízení. Jedno malé je v Eilatu u Rudého moře, ostatních pět pak na středomořském pobřeží. Právě z nich pochází 75 procent vody používané v domácnostech. Ještě před pěti lety to byla jen třetina.
Největší z nich, nejen v Izraeli, ale i na světě, je Sorek. Má rozlohu zhruba fotbalového hřiště a nachází se asi 15 kilometrů od byznysového centra Tel Avivu. Denně zajistí 624 000 kubíků pitné vody. Přečerpá jich však ještě víc, protože na pitnou vodu využije jen 45 procent té mořské a zbytek se vrací do moře.
Nyní se mluví o tom, že bude nutné další odsolovací zařízení. Jeho výstavba se odhaduje minimálně na 400 milionů dolarů.
Vzniknout by měly i nové rezervoáry, aby při prudkých deštích voda hned neodtekla do moře. Ty dosavadní by podle izraelských médií měly být opraveny. I to ale bude nějakou chvíli trvat.
Izrael nejspíš bude mít, aspoň pokud jde o vodu, těžký rok. I když, kdo ví... Tento týden přece jen začalo pršet, a to tak, že některé ulice Tel Avivu byly pod vodou. Otázkou však je, zda naprší tolik, aby se obnovily podzemní zdroje. Zavládl však mírný optimismus, že se neblahý trend začal obracet. Že by tedy byly prosby u Zdi nářků vyslyšeny?