Z Koreje do NHL
O brankáře Francouze, který je na olympiádě jedničkou, mají zájem kluby NHL
Zatím plní rozkaz šéfa Jandače – zalezl do brány a chytá tak, aby z ní nevylezl. Bravurní olympijské výkony Pavla Francouze ale neznamenají jen to, že Češi zatím na hokejovém turnaji vyhráli tři ze tří zápasů a že jejich slova o medaili nejsou utopickou představou, zvlášť pokud uspějí v zítřejším čtvrtfinále (od 4.10). Ony ale ze 27letého muže, který zatím působí v Rusku, mohou udělat brankáře NHL.
Když před ním v korejském Kangnungu ta tři písmena vyslovíte, slušně – jinak to snad ani neumí – zareaguje: „Nad NHL vůbec nepřemýšlím. Snažím se být hlavou teď a tady.“
Je to logická a diplomatická odpověď, na velkých reprezentačních akcích hráči o klubové budoucnosti nemluví, navíc bobřík mlčení má i pragmatický důvod – Francouz má do konce dubna platný kontrakt v ruském Čeljabinsku. Jenže právě nyní se o jeho budoucím angažmá jedná. „O Pavla byl v NHL zájem už loni a trvá i teď po výborných výkonech v KHL. Vedeme několik konkrétních jednání s kluby NHL, které o něj stojí,“říká Francouzův agent Robert Spálenka ze společnosti Sport Invest. „Olympiáda může být tečkou a potvrzením jeho nadstandardní výkonnosti. Rozhodně to ale nebude ten klíčový moment v rozhodování klubů z NHL, jestli Pavlovi nabídku dají.“
Kluby skautují hráče dlouhodobě, přemýšlejí, jestli daný hráč do týmu zapadne, jakou by měl dostat roli. Zvažují věk, perspektivu, možnou gáži. Manažeři se nerozhodují nahodile na základě turnajového úspěchu, ale zároveň ho nepřehlížejí. Ač na olympiádě chybějí ti nejlepší z NHL – nebo spíš právě proto – bedlivě ho sledují hokejoví „lovci pokladů“.
„A Pavlovy výkony jsou potvrzením toho, že jejich dlouhodobý zájem je oprávněný,“ví Spálenka.
Zámořské celky nechce jmenovat, přesto včera letěl do Moskvy, aby tam jednal s manažerem Čeljabinsku. A tak zatímco se Francouz připravuje na zítřejší čtvrtfinále (Češi se v něm utkají s vítězem dnešního duelu Slovensko–USA), o skoro sedm tisíc kilometrů jinde se řešila jeho příští sezona. Je tu zájem z Ruska, ozvaly se i špičkové týmy ze Švýcarska a Švédska, ale i sám brankář, který nyní vládne KHL v úspěšnosti zásahů, v minulosti několikrát řekl, že o NHL sní. „Kdybych měl nějakou šanci jít do Severní Ameriky, tak bych to šel zkusit.“Také jeho agent naznačuje: „Máme s Pavlem určitý plán a upřímně říkám, že se v něm se švýcarskou ani švédskou ligou teď nepočítá.“
Je jasné, že odchodem z Ruska do NHL by Francouz riskoval. Kluby mu nenabídnou takový plat jako ty ruské, těžko dostane jistotu, že bude jedničkou. Zároveň ale už může podepsat jednocestnou smlouvu, která (do jisté míry) zajišťuje lepší zacházení.
„Musí cítit reálnou šanci, že by si zachytal. Že ta možnost je dosažitelná. Rozhodně ho nechceme dostat do situace, kdy by šance prakticky neexistovala. V jeho věku a postavení nedává smysl, aby šel na sezonu chytat na farmu,“říká Spálenka.
Na Francouzovi je znát, že víc než bohatství je teď pro něj splněný sen. I po roční zámořské zkoušce by se do Ruska mohl vrátit a on si jednou nechce vyčítat, že příležitost jménem NHL propásl. „Měl by to zkusit. Dokazuje, že na té nejvyšší úrovni dokáže chytat. Před
dvěma lety jsem řekl, že zase budeme mít v NHL pět jedniček, a stojím si za tím, že to tak bude. Pavel či Patrik Bartošák nebo Míra Svoboda z Plzně jsou přesně kluci, co mají šanci a měli by odejít,“tvrdí Petr Jaroš, reprezentační trenér brankářů.
Do národního týmu ho přivedl kouč Vůjtek před třemi lety, tedy ve stejné době, kdy se v reprezentaci etabloval i Francouz. Zblízka tak sleduje brankářův progres, jeho inteligenci i taktickou vyzrálost.
„Hokej je už tak takticky provázaný, že trenéři brankářů dělají detailní přípravu, z jakého úhlu a z jaké vzdálenosti použít proti levákovi či pravákovi jaký zákrok. Pavel se o to hodně zajímá, zlepšuje se.“
Jestli máte hokejisty zaškatulkované za přeplacené hvězdy bez všeobecného rozhledu, které znají jen puk a led, tak Francouz bourá stereotypy. Má leteckou licenci. Pravidelně na Ibize fotí západy slunce, louská knihy. Biografie Michala Žantovského o prezidentu Havlovi ho zaujala tak, že si jeho podobiznu společně s Masarykem nechal zvěčnit na masce pro loňské mistrovství světa. „Líbí se mi, co pro naši zemi udělali, a respektuji je. Tohle je pocta,“vysvětloval. Teď na olympiádě, kde i design masek svazují pravidla, má na té své státní znak.
Ještě před šesti lety přitom chytal jen v 1. lize. Pak se ale prosadil v Litvínově, získal extraligový titul a přišlo ruské angažmá. Teď je jedničkou na olympiádě. „Když se ohlédnu, je to hezké. Ale lepší je žít okamžikem, který právě je.“
Takže to chce prodloužit s reprezentací vítězné olympijské tažení a pak už pohádkovému příběhu bude chybět jen ta NHL.
Ta tři písmena, o kterých se (zatím) nemluví.