Izraelec, který leží Polákům v žaludku

Tento muž možná bude příštím izraelským premiérem. Někteří ho přitom nazývají lhářem. Jaira Lapida si v Polsku vzali na mušku poté, co jako první vystoupil proti kontroverznímu zákonu o holokaustu.

Na počátku byla drobná zmínka na Twitteru od šéfa izraelské strany Ješ Atid (Je budoucnost) k novele polského zákona, podle něhož za formulaci „polské koncentrační tábory“hrozí až tři roky vězení. Jair Lapid nařkl Polsko, že se tím vzdává odpovědnosti za smrt Židů během druhé světové války.

„Tisíce Židů v Polsku zahynuly, aniž narazily na německého vojáka,“napsal. Na to mu polská ambasáda odpověděla, že koncentrační tábory byly německé. Lapid rychle reagoval, že ho nebudou školit, protože „jeho babička byla v Polsku zavražděna Poláky a Němci“.

Toho se chytila vláda Benjamina Netanjahua a krize v dosud velmi dobrých vztazích mezi Polskem a Izraelem byla na světě. I když skoro celý Izrael v polské novele vidí snahu o přepisování dějin, trnem v oku se mnohým Polákům stal právě Lapid. Nejspíš i proto, že navíc kritizoval Netanjahua za jeho snahu s Poláky vyjednávat a hledat řešení.

„Za svoje lživé řeči by měl být pan Jair Lapid v Polsku persona non grata,“hřměl v rozhovoru pro server wPolityce.pl vicemaršálek Sejmu a poslanec strany Kukiz’15 Stanislaw Tyszka. Narážel na to, co už nějakou dobu běhalo po polských zpravodajských serverech – že žádná z Lapidových babiček nezemřela při holokaustu, pokud měl tedy jako každý jiný babičky dvě. „Jak je možné mu věřit? Izraelský politik útočí na Polsko na základě nepravdivých Před vstupem do politiky a po

tvrzení,“psal například server Niezalezna.pl.

Zdrojem pro to, aby Lapida označili za lháře, byl deset let starý rozhovor s jeho rodiči pro německý Der Spiegel. Matka Šulamit Lapidová v něm řekla, že její rodina přišla na území dnešního Izraele z Rumunska v roce 1934.

Otec Tommy Lapid žil s rodiči v srbském Novém Sadu a do problémů se rodina dostala v březnu 1944, kdy byla na návštěvě babiččiny sestry. Gestapo si tehdy časného rána odvedlo jeho otce. Tommy už ho nikdy neviděl, Bela Lapid byl zavražděn v koncentračním táboře Mauthausen na území Rakouska. Tommy pak přežil i díky tomu, že když Němci vyhnali z budapešťského ghetta několik stovek Židů k Dunaji, kde je stříleli, Jairova babička využila situace, když nad nimi prolétla sovětská letadla, a schovala se Brzy další kolo?

se synem na nedaleké veřejné toaletě.

Jair Lapid na svém blogu v Times of Israel už tři dny po výbušném tweetu upřesnil, že v Srbsku byla Němci zatčena jeho prababička Hermiona. Poslali ji do vyhlazovacího tábora Auschwitz na území Polska, kde zahynula v jedné z plynových komor. Toho si sice polský server Natemat.pl všiml, ale zhodnotil to jako další Lapidovu snahu přilévat olej do ohně.

Munice proti Jairu Lapidovi měl Natemat.pl dost. Připomenul například, jak Lapid coby politik přísahal, že nikdy nekouřil marihuanu, ale izraelská média přitom přinesla důkazy, jak si v mládí jointy dával.

A to polské servery nepřetřásaly další černé puntíky v Lapidově kariéře. Dvanáct let školy sice absolvoval, ale neudělal maturitu. Navzdory tomu se pokoušel o doktorát, ke kterému i podle izraelských pravidel potřeboval minimálně bakalářský titul. V roce 2012 z toho byl skandál, byť se Bar-Ilanova univerzita bránila, že své schopnosti a znalosti Lapid prokázal za svou předchozí novinářskou kariéru.

Jair Lapid je, stejně jako byl jeho otec Tommy, velmi úspěšný novinář. A taky moderátor, komentátor, spisovatel, scenárista a herec. V roce 2013 ho deník Jerusalem Post zařadil mezi nejvlivnější Židy světa. Kariéra Jaira Lapida však začala v armádním deníku, když se během libanonské války nadýchal prachu zvířeného vrtulníkem a dostal astma. Není to tak bezvýznamné, v Izraeli se říká, že kdo začne v armádních médiích, má cestu k dobré kariéře novináře umetenou. Pak pokračoval v levicovém deníku Ma’ariv, kde byl jeho otec významným publicistou.

„Pan doktor a profesor Jair Lapid,“objevila se nedávno jedovatá poznámka na Facebooku od jednoho poslance vládnoucího Likudu. A podobných žertů na Lapidovu adresu už bylo v Izraeli více. Přesto je Lapidova strana v průzkumech nejsilnější. Dnes má liberální Ješ Atid 11 křesel, a pokud by teď byly volby, získala by 27 mandátů. V Knesetu nejsilnější Netanjahův Likud se 30 poslanci by spadl na druhou pozici s 20 křesly.

V roce 2013 se týdeník The Economist o Lapidovi zmiňoval jako o vycházející hvězdě izraelské politiky. V letech 2013–2014 byl Lapid v Netanjahuově vládě ministrem financí. Avšak po ztrátě voličů v roce 2015 přešel do opozice a zatím se zdá, že se mu to vyplácí.

Server Natemat.pl označil Lapida za produkt nové politiky: „hlavně umět dobře mluvit a psát skvělé příspěvky na internetu“. I někteří Izraelci za Lapidovým úspěchem vidí jeho mužný vzhled (v mládí boxoval) a schopnost udělat show. Nakonec, jako ministr financí podle nich nebyl nejhorší, byť ani nejlepší.

Netanjahu je pro mnohé zárukou bezpečnosti. Naštvanost proti němu je však velká a Jair Lapid zjevně přebírá jeho roli. Ve své politice dává Jair Lapid bezpečnost země na první místo. Například v rozhovoru pro Deutche Welle zaznělo, že silně podporuje dvoustátní řešení konfliktu, tedy vznik palestinského státu. Ovšem jen za podmínky, že nebude bezpečnost Izraele narušena. Izrael se musí oddělit od Palestinců a postavit „tu nejvyšší možnou zeď zemi oběma národy“, řekl.

Nakonec ve straně má na bezpečnost plno expertů: nedávno se k němu přidala bývalá dvojka v Mossadu Ben Barak. V Ješ Atid už jsou kromě jiných bývalý ředitel rozvědky Šin Bet Jaakov Pari, generálmajor Elazar Stern anebo bývalý šéf policie v Jeruzalémě Mickey Levi.

Narážky na Lapidova selhání se v Izraeli míjejí účinkem zjevně i proto, že mnozí jsou naštvaní na Netanjahua vyšetřovaného z korupce. Za odstoupení premiéra se v Tel Avivu protestuje už měsíce, na veřejnost se dostala nahrávka hysterického výlevu jeho ženy Sáry a i jeho syn má škraloup. Lapid se stal klíčovým svědkem proti Netanjahuovi, a tak narážky na něj ze strany Likudu i médií mnozí Izraelci neberou vážně. „Co na Lapida ještě vytáhnou? Že do čtyř let nosil pleny?“zní například v jednom komentáři.