Mozaika kostelů a osad ustoupila Novému Městu

Význačný počin Karla IV. představovalo založení Nového Města před 670 lety.

NOVÉ MĚSTO Svérázná změť obsahující kupeckou čtvrť, venkovské osady i osamělé dvory a budovy, románské či gotické kostely, kláštery, pole, zahrady či vinohrady. To vše se rozkládalo na pravém břehu Vltavy za staroměstskými hradbami v přibližně pětikilometrovém oblouku od kostela sv. Petra až pod vyšehradské hradby v Podskalí.

Tenhle svět se radikálně proměnil před 670 lety.

Tehdy císař Karel IV. začal realizovat jeden ze svých nejvelkorysejších zakladatelských počinů: 8. března 1348 vydal zakládací listinu Nového Města pražského. „Do svých hradeb pojalo takřka veškerou zbývající pražskou pravobřežní zástavbu a současně připojilo k městskému opevněnému organismu Vyšehrad. Za Karla IV. se završil vývoj kořenící někde v 9. či 10. století,“uvedl historik Dobroslav Líbal. I ve velkorysém Karlově Novém Městě lze nalézt pozoruhodné vzpomínky na osídlení, které mu předcházelo.

„Aglomerace na půdě pozdějšího Nového Města prodlužovala na východě i jihu staroměstské sídelní soubory. Stranou od nich vyrostly drobnější osady kolem Vyšehradu,“popisují dávné osídlení archeologové.

Na východ od Starého Města se rozkládal Újezd sv. Klimenta a poblíž něj starobylá osada u kostela sv. Petra. Němečtí i románští kupci se v Petrské čtvrti podle některých údajů začali usazovat od sklonku 10. století. Specifický statut cizích obchodníků kodifikoval v roce 1178 kníže Soběslav II.

„Němečtí kupci si zde vybudovali románský kostel sv. Petra. Původně šlo o románskou dvouvěžovou tribunovou baziliku,“popsal stavbu historik František Ekert. Nynější podoba svatopetrského chrámu představuje plod regotizace architekta Josefa Mockera v 70. letech 19. století. O starobylém původu čtvrti vypovídají i románské zlomky ve sklepích některých budov.

Z Petrské čtvrti směřovala jedna z důležitých středověkých komunikací v ose nynější Truhlářské a Královodvorské ulice a dále přes Havelské Město k Újezdu sv. Martina. Na něj navazovala osada Opatovice. Její dominantu tvořil původně románský farní kostel sv. Michala. Chrám v nynější Jirchářské ulici prošel řadou proměn, na sklonku 18. století se dočkal odsvěcení. Od zániku jej zachránili luteráni. O životě v tomto prostoru svědčí například četné archeologické nálezy.

„Území od sv. Michala po kostel sv. Petra na Zderaze podle listin z roku 1115 náleželo kladrubskému klášteru,“uvedl historik Jiří Čarek.

Pozemky na Zderaze u chrámu sv. Petra a Pavla roku 1188 mocný severočeský velmožský rod Hrabišiců věnoval křižovníkům Božího hrobu. Ti na Břežské skále založili čtvrtý z pražských klášterů. Konvent se nevzpamatoval z pohromy husitských válek a zanikl. Připomíná ho barokní kaple Božího hrobu, vysvěcená roku 1721. Na časy před Kamenné vzpomínky Chrám v hradbách vznikem Nového Města v tomto koutě upozorňuje například též kostel sv. Václava v Resslově ulici a sv. Kosmy a Damiána, skrytého za areálem Emauzského kláštera. Podle legend sem chodíval již Václav. Názor archeologů je o něco prozaičtější, kostel je doložen až k roku 1178.

Chudobice jsou další z osad, předpokládaných na teritoriu nynějšího Nového Města. Rozkládat se měla u kostela sv. Jindřicha v prostoru ulic Politických vězňů, Opletalovy a Panské. To však archeologové nepotvrzují. Naopak existenci další osady, Rybník, dokládá jedna ze tří dochovaných rotund, zasvěcená sv. Longinovi v současné ulici Na Rybníčku.

Románského původu v budoucím Novém Městě byl i kostelík sv. Jana Evangelisty na Bojišti. Jeho zdi se vztyčily k nebi krátce poté, co se v těchto místech v zimě 1179 odehrála krvavá bitva přemyslovských adeptů na trůn, knížat Fridricha I. a Soběslava II. „Jeho zdivo bylo částečně odhaleno při novostavbě domu čp. 486-II na nároží ulic Kateřinské a Sokolské,“popsal objekt Čarek.

Jen zlomek zbyl z řady románských kostelíků v Podskalí mezi Vltavou a Botičem. Beze stopy zmizela kaple sv. Michala. Husitské války nepřečkal kostel sv. Jana Křtitele na břehu Vltavy. Podskalský svatostánek sv. Michala doplatil na reformy Josefa II. Jeho zasvěcení převzal dodnes stojící kostel v Trojické ulici.

V budoucím Novém Městě vznikl i raně gotický chrám sv. Lazara. Zajímavý kostel u špitálu malomocných mezi nynější Lazarskou ulicí a Karlovým náměstím zmizel po demolici roku 1900. Zbyl z něj románsky koncipovaný reliéf se sv. Lazarem, který uchovává lapidárium Národního muzea. Na Černém Mostě vznikne u Vybíralovy ulice vedle kulturního centra Plechárna nový park Divočina. Na pozemku již vznikly nové štěrkové cesty. Časem přibudou stroje na cvičení, hřiště na pétanque nebo lavičky a stoly. Konkrétní podobu parku chce magistrát projednat s místními obyvateli. Správcem parku bude příspěvková organizace Praha 14 kulturní. Kromě zmíněných cest byla na pozemku rovněž upravena zeleň. V polovině března se sejdou úředníci a zástupci města s místními obyvateli. Na toto setkání naváže workshop, kde budou společně s místními vytvořeny drobnější prvky pro oživení parku, jako jsou ptačí budky, totem nebo popisky dřevin. Další workshop je pak plánován na květen, kdy by mělo vzniknout hřiště na pétanque, přibýt desítka laviček a herních prvků. Součástí parku budou cvičební stroje pro seniory, stoly s lavičkami pro hraní deskových her nebo piknikové místo. (ČTK) Od pátku se v coworkingovém centru ve Sněmovní ulici koná setkání, které má nastartovat nové technologické projekty. Globální organizace Startup Weekend takovou akci v hlavním městě pořádá počtvrté, v tuzemsku se bude konat v letošním roce celkem šestkrát. Akce je přístupná všem, kdo objeví kouzlo technologií či designu a během jediného víkendu chtějí zkusit vyřešit nastolený problém. Výhodou Startup Weekendu je podle pořadatelů nejen propojení s dalšími událostmi napříč světem, ale zejména mezinárodní účast. Cílem je na začátku přijít s nápady, mezi kterými sami účastníci vyberou ty nejlepší a nejzajímavější. Na nich se pak během víkendu pracuje. Snahou je vypracovat základ webu či funkční aplikace. (ČTK)