Na pivu a kořalce budou muset být uvedeny kalorie
První prototyp tramvaje pro Ostravu z miliardové zakázky je téměř hotový. První cestující by se v něm měli projet v červnu
Jedenáct půllitrů desítky od Gambrinusu by měl být strop, pokud si člověk hlídá kalorie. Do dvoutisícové denní doporučené dávky se jich prostě více nevejde. Jenže – žádné jídlo k tomu. Milovníci vína by zase neměli vypít více než tři a půl lahve červeného, pokud si chtějí udržet linii.
Informace o tom, kolik mají alkoholické nápoje kalorií či cukru, by měly být zhruba do tří let k dispozici zákazníkům. Nyní začal hlavní boj o to, zda tyto informace budou přímo na lahvi, nebo bude stačit, že je výrobce zveřejní na internetových stránkách.
Alkohol – přesněji nápoje s více než 1,2procentním obsahem alkoholu – měl totiž dosud mezi všemi potravinami výjimku. Jeho výrobci nemuseli uvádět, jakou má kalorickou hodnotu, ani po nich nikdo nechtěl publikování podrobnější nutriční tabulky s údaji o dalších složkách.
„Alkohol je energeticky velmi vydatný a nevidím důvod, proč by měl mít výjimku v označování oproti potravinám a nealkoholickým nápojům, kde je uvádění nutričních hodnot povinné,“uvádí Hana Málková ze společnosti STOB zaměřující se na hubnutí.
Výrobci alkoholických nápojů poslali v březnu do Bruselu návrh, jak by podle nich měla Evropská komise jejich obor regulovat. Pivovarníci jsou srozuměni s tím, že informace budou na lahvi či plechovce. Vinaři a lihovarníci tvrdí, že jsou převážně pro internet. Mimo jiné kvůli tomu, že zákazníci hledají informace právě tam.
Jaroslav Burkart za Unii výrobců a dovozců lihovin uvádí, že dodali Evropské komisi studii, jak dnešní generace získává informace. „Z té vyplynulo, že 85 procent spotřebitelů hledá informace na internetu, a pokud skupinu konzumentů zúžíme jen na mileniály, tak se dostaneme k číslu sto procent,“vysvětluje.
Spotřebitelské organizace nesouhlasí. Podle nich má informace sloužit zákazníkům v okamžiku, kdy se v obchodě rozhodují o koupi.
Ještě před dvěma týdny nebylo v montážních halách pobočky švýcarské firmy Stadler v polských Siedlcích po ostravské tramvaji ani stopy. Kromě kabelů. První dva prototypy mají přitom přijet do Ostravy na testování už v květnu.
Nyní ale v jedné z hal stojí vedle vlaků i dvě konstrukce dvoučlánkových tramvají. Jedna má dokonce oba články spojené a nechybí jí tyrkysově modré opláštění v barvách Ostravy ani dřevěné sedačky s polstrováním v tomtéž odstínu.
„Termíny stihneme. Výroba jedné tramvaje trvá čtyři týdny. Počítáme s tím, že každý týden začneme pracovat na nové,“tvrdí ředitel polské pobočky Tomasz Prejs a dodává, že závod s více než 800 zaměstnanci vyčlení na výrobu ostravských tramvají 80 lidí.
„Podle smlouvy jich 26 dodáme letos a 14 příští rok,“uvádí ředitel s tím, že na výrobě nového typu tramvají se podílejí firmy z celé Evropy. Téměř čtyřicetiprocentní podíl na produkci mají přitom dodavatelé a konstruktéři z Česka.
Skříně se vyrábějí v Minsku, svařované díly podvozků ve španělské Valencii, montáž probíhá v Polsku a projektanti sedí v Praze. Tam všude má švýcarská firma pobočky.
Ostravané ale mají pochybnosti. „Dokud ji neuvidím stát na dvoře, nevěřím, že u nás bude jezdit,“říká jeden z tramvajáků i za ostatní.
Nedůvěra je vzhledem k minulosti namístě. Bývalé vedení Dopravního podniku Ostrava (DPO) víceméně jen rekonstruovalo staré české tramvaje. Jedna přitom vyšla na téměř 19 milionů. Z toho podle policie téměř milion údajně dostával podnikatel a lobbista Martin Dědic, který před soudem čelí obžalobě z ovlivňování veřejných zakázek a přijetí úplatků.
Nyní má za jeden moderní vůz zaplatit ostravský podnik 27,2 milionu korun, což je podle mínění některých dumpingová cena. Na polovinu získá dotaci. Protože jde však o nový typ vozu, jehož vývoj a výroba trvá obvykle nejméně dva roky, objevily se názory, že není možné termín stihnout. Firma tvrdí opak a ve čtvrtek se o tom snažila přesvědčit skupinu českých novinářů i zástupců dopravního podniku.
Chodec pod tramvaj nespadne
Většinu velkých hal, které firma Stadler začala v Siedlcích budovat v roce 2007, zaplňují nové i opravované vlaky určené pro celou Evropu včetně Česka. Firma ale vyrobila i stovky tramvají a teď finišuje s dokončením prvních dvou prototypů pro Ostravu. Kromě modré tramvaje jsou tam zatím k vidění jen dvě další zatím nespojené a neopláštěné ocelové vozové skříně. Pracují v nich montéři.
Dopravní podnik podepsal se švýcarskou firmou smlouvu na 40 středněkapacitních, plně nízkopodlažních a klimatizovaných tramvají v prosinci 2016. Jde o první dodávku zahraničních tramvají do Česka. K největším tuzemským partnerům Stadleru patří třeba Bonatrans (dvojkolí), Buse (informační systém), C.I.E.B. Kahovec (sedačky pro cestující, kabina řidiče) či Wikov (hnací převodovky). Pokud uspějí prototypy, na výrobě se asi bude podílet dceřiná společnost ostravského dopravního podniku Ekova.
„Nové tramvaje vycházejí z osvědčeného typu Tango, ale jsou přizpůsobené potřebám Ostravy,“říká šéf projekční kanceláře Stadler Praha Bohumír Kráčmar. Dodává, že pro získání zakázky byly rozhodující hlavně jejich technické vlastnosti.
„Mezi přednosti patří vysoký jízdní komfort díky otočným a odpruženým podvozkům, jednoduchý nástup a výstup pro osoby s omezenou schopností pohybu, ergonomická kabina řidiče, klimatizace, nízká hlučnost i při vysoké rychlosti, méně vibrací,“líčí Kráčmar.
Dvoučlánkové tramvaje pro Ostravu mají délku 24,9 metru, kapacitu 188 cestujících, z toho 61 míst k sezení. Vozy jsou nízkopodlažní, mají čtvery široké dveře pro rychlé nastupování a vystupování a jsou vybaveny rampou pro vozíčkáře.
Nejrychleji dokážou jet 80 kilometrů v hodině a splňují požadované bezpečnostní standardy. „Mají například čelo vybavené ochrannými zónami pro případ srážky s autem, nebo chodcem. Pod kabinou řidiče jsou kola překrytá ochranným prvkem, který chodce odhodí stranou, a zabrání tak jeho pádu po kola,“popsal Kráčmar.
Stadler stojí i o další zakázku
„Každý z prototypů musí najezdit 20 tisíc kilometrů po městě bez lidí. Místo nich poveze pytle s pískem. Dalších 20 tisíc kilometrů ve zkušebním provozu musí ujet s cestujícími. Počítáme, že první cestující se svezou už v červnu. A pokud Stadler získá souhlas Drážního úřadu, od srpna tramvaje začneme zařazovat do běžného provozu,“líčí technický ředitel Dopravního podniku Ostrava Martin Chovanec při prohlídce prvního prototypu.
Podnik vypsal nedávno další soutěž na dodávku 40 tramvají, tentokrát velkokapacitních. Protože ještě neskončila, Chovanec řekl jen to, že se hlásí i zahraniční firmy, ale konkrétní být nechtěl. Ředitel Tomasz Prejs ale potvrdil, že Stadler má opět zájem: „Dali jsme nabídku.“