Zvou k prohlídkám
VYŠEHRAD Pořádný kus dějin Prahy se nachází v podzemí. Monumentální románská bazilika či další vyšehradské svatyně, malostranská rotunda, staroměstské gotické opevnění nebo honosné patricijské domy. Jde o skvosty odtajněné archeology v posledním století. Nálezy představují pozoruhodnou mozaiku, která stojí za poznání a za kterou můžou Pražané bez problémů sami vyrazit.
Jedinečné místo, které může připomínat bájnou Tróju, představuje vyšehradská pevnost z pohledu objevů. Málokdo ze vstupujících východní brankou na Slavín si dokáže představit, že se dotýká stěn starobylého chrámu.
„Pod povrchem hřbitova se podařilo učinit nečekaný objev dlouhého gotického chóru kapitulního chrámu sv. Petra a Pavla, jenž vznikl pravděpodobně zásluhou královny Elišky Přemyslovny ve 14. století,“popsal nález archeolog Bořivoj Nechvátal. To z původně románského kostela sv. Petra a Pavla učinilo s délkou 110 metrů nejdelší sakrální stavbu Prahy v éře Karla IV.
Přibližně 150 metrů od kapitulního kostela sv. Petra a Pavla archeologové učinili před čtyřmi lety jeden z největších nálezů v Praze. V místech starého děkanství se dva metry pod zemí nacházely obvodové zdi chrámu se čtvercovou dispozicí a třemi apsidami.
Kostel měl plochu 240 metrů čtverečních a délku 25 metrů. Stavebníkem byl na přelomu 10. a 11. století zřejmě některý z významných Přemyslovců – Boleslav II. Pobožný, jeho syn Oldřich I., anebo vnuk Břetislav I., zvaný český Achilles.
Náhodný nález románských dlaždic s podobou Nerona a bájných ptáků v 80. letech 19. století na zahradě vyšehradského děkanství odstartoval před 115 roky archeologické výzkumy. Ty odhalily románskou baziliku sv. Vavřince z éry prvního české krále Vratislava I. z přelomu 70
Průvodce pražskou archeologií, Archeologický ústav AV Národní památkový ústav. ČR Od pravěku
Závisti, Šárce Nejen kniha Zámkách. 70. a 80. let 11. století. S datací badatelům pomohla mince. Denár z roku 1085 v ruce svíral jeden z nebožtíků, kteří zde byli pochováni.
Překvapením nebyl konec, pod kostelem se skrývaly základy starší svatyně. Šlo o velkoryse koncipovanou centrálu s pravoúhlou lodí a třemi půlkruhovitými apsidami, takzvanými trikonchami. Jedná se zřejmě o vzpomínku na dějiny Vyšehradu z druhé poloviny 10. století, vlády knížete Boleslava II.
„Areál s pozůstatky nejstarší dochované raně středověké architektury na Vyšehradě náleží k jedněm z mála míst, kde se návštěvník může setkat s autentickým prostorem archeologicky odkrytých staveb, náležících k nejstarším stavebním památkám v Čechách,“uvedla historička Ivana Boháčová.
Na své odhalení ale možná čeká více vyšehradských staveb. „Beze stopy zmizel kostelík sv. Jana Evangelisty. O jeho stáří svědčí listiny biskupa Jana III. z Dražic z let 1258 a 1264. Svatojánská rotunda byla snad v 10. století svěcena sv. Vojtěchem,“popsal historik Jiří Čarek ve studii Praha románská.
Nevelká byla i svatyňka sv. Václava, doložená teprve k roku 1309 na dnešním Malostranském náměstí. Šlo však o románský kostelík existující podle legend od 10. století. Chrám zmizel v 17. století pod barokní Zapomenutý Valentin novostavbou. Po 376 letech vědci kostelík odkryli, restaurovali a příležitostně zpřístupnili.
Nejde však o jediný románský kostel v tehdejším podhradí na levém břehu Vltavy. „Mimo Pražský hrad zde stálo šest chrámů. Mohlo jich však být více,“uvedl zmíněný Čarek. Na Opyši kousek od Pražského hradu středověké falzum zakládací listiny vyšehradské kapituly hovoří o kostelu sv. Klimenta.
Stát mohl třeba na svahu pod Černou věží Pražského hradu. Vyloučeno však ani není, že jde o svatyni stejného zasvěcení v nynějších Bubnech či levém Hradci. Další sporné umístění má kostel sv. Petra, založený svatojiřskými benediktinkami. Podle jedné verze chrám ve 12. století vznikl na Kampě. Jiná varianta ho ztotožňuje s nedalekým kostelem sv. Petra v zaniklé osadě Rybáře na Malé Straně. Vavřinecká překvapení
Zajímavé nálezy se pojí i s pravým břehem dávné Prahy. Pod secesní budovou z 19. století odkryli před časem archeologové při záchranném výzkumu pás staroměstských hradeb s fragmentem svatovalentinské brány z počátku 13. století.
„Jedinečnost nálezu je v tom, že se poprvé při výzkumech staroměstského opevnění podařilo zachytit nejen polohu brány v celém půdorysu, ale i torzo její konstrukce,“ popsala objev Šárka Máchová z Muzea hlavního města Prahy.
Nález připomíná existenci románského kostela sv. Valentina, který zanikl beze stopy před více než sto lety. Připomíná jej sice kresba v Juttnerově plánu Prahy v městském archivu, ale lepší představu si o něm lze udělat při srovnání s dosud existující románskou bazilikou Nanebevzetí Panny Marie v Tismicích na Českobrodsku.