Je to nahoru dolů, ale pro NHL udělám vše
Hokejisté začínající v NHL mají těžký úděl. Tomáš Hyka to zná.
Pro místo v NHL nemohl udělat víc. Zaujal hned na tréninkovém kempu Vegas Golden Knights a pak až s nečekanou lehkostí sázel góly v přípravných zápasech.
Když se nakonec nevešel do prvního týmu, tak zářil na farmě v Chicagu. Tomáš Hyka se díky rychlosti a šikovnosti stal postrachem soupeřů. Držel si průměr bod na zápas.
Jenže pozvánka z prvního týmu dlouho nepřicházela. „Já přesto neztrácel naději. Říkali mi, že když budu pokračovat stejným tempem, tak se dočkám,“vykládá útočník, který včera oslavil 25. narozeniny.
Situaci komplikovala i smůla: když se ve Vegas někdo zranil, byl jako na potvoru zraněný i on. „Bylo to frustrující, ale řekl jsem si, že musím vydržet a neztrácet hlavu.“ Možná jo, protože mě hned za dva dny povolali zpátky. Já ani nestihl být naštvaný, protože jsem dlouho nemohl uvěřit, že už se to fakt stalo – že jsem si poprvé zahrál v NHL. Ve Vegas je to těžké, protože se týmu strašně daří. Ale já si řekl, že nic nevzdám, protože nikdy nevíte, kdy to přijde. Musíte být pořád připravený a podávat maximum i na farmě. To se mi zatím daří. Řekli mi, že patřím do druhé nebo třetí lajny a že šanci dostanu. Věděl jsem, že nemám zdaleka vyhráno. Nestačí podávat maximální výkony, nikdy nevíte. A člověk tušil, že když se uzdraví zkušení kluci, kteří mají něco odehráno, tak dostanou přednost. Užívám si to i tak. Tak to je. Na druhou stranu se může všechno změnit. V hokeji se stane spousta věcí, já jsem připravený na všechno.
Je to nejlepší liga na světě, jsou tu nejlepší hráči. Jsou fakt strašně šikovní. Zvlášť na tom malém hřišti, kde se dějou věci hrozně rychle. Člověk nemá čas vůbec na nic. Je to prostě parádní hokej – něco úplně jiného než extraliga. Mistrovství světa se tomu trošku přibližuje, ale to tempo je tady stejně jiné. Rychlost ani ne, byl jsem na NHL velice dobře kondičně připravený. Člověk si musí zvyknout spíš na jiný hokej. Hráči tu přistupujou strašně rychle, takže se vůbec nemůžete rozhlížet. Podržet si puk a podívat se, kam to dáte, to absolutně neexistuje – okamžitě máte na zádech dva hráče. Hokej je tu rozhodně víc fyzicky náročný, hraje se víc do těla. Takže největší problém mi dělá kontaktní hra. Musím si zvyknout. body Vegas je parádní, je tu pořád teplo, dá se tu dělat spousta věcí. Město žije. Já bydlel v hotelu dvacet minut od centra, takže jsem byl trošku stranou od ruchu. Ale je pravda, že v downtownu je to trošku na palici. Člověk ale nemusí být jenom na Stripu, což je hlavní bulvár. Je tu spousta jiných možností, jak se zabavit. V Las Vegas se dá třeba
výborně nakupovat. Abych pravdu řekl, ještě jsem si nezahrál.
Čekám na tu správnou příležitost. A ta přijde nejspíš až po sezoně. V NHL je program hodně náročný a člověk nemá moc volného času. Když mě povolají nahoru, tak jsem tam hlavně kvůli hokeji a na ostatní věci člověk moc nemyslí. Zvlášť když máme parádní zázemí jak v hlavní aréně, tak v té tréninkové. Obrovský. Předčilo to očekávání, které nebylo malé. Je to tím, že jsme nový tým a navíc se nám daří. Musím říct, že když máme ráno rozbruslení v tréninkové hale, tak je plno i na něj. Lidi jsou namačkaný kolem plexi i na tribuně.
Kluci říkají, že máme jednu z nejhlučnějších v celé NHL. Klub se snaží dělat show. Ale jezdí sem i plno lidí zvenku. Třeba když přijede Anaheim, Los Angeles nebo San Jose, kluby, které to mají relativně blízko. Překvapilo mě, kolik tu bylo lidí z Calgary nebo z Chicaga. Fanoušci si udělají výlet, protože Vegas je lákadlo. Lidi samozřejmě myslí na velké věci, ale my jsme nohama na zemi. Ještě není nic vyhráno. Uvidí se, protože play off je úplně jiný hokej než základní část. Přesto máme skvělý tým, a když budeme hrát jako doteď, tak máme hodně velkou šanci. Myslím, že je to hlavně trenérem, Gerard Gallant je jeden z nejlepších v NHL. Parta kluků si sedla hned od začátku, nikdo se nepovyšuje nad druhého, jsme jeden tým. Euforie je velká, hráči jsou natěšení. Je to vidět, když ráno přijdete do kabiny: je tam cítit chuť hrát hokej a zlepšovat se. Proto říkám, že každá chvíle, kterou tam můžu strávit, je pro mě neuvěřitelná.
Budu, přesně tak.
Ne ne, to bychom našim rodinám nemohli udělat. Čeká nás to v létě doma. Není to nic jednoduchého, protože musíte být připravený, že vám zavolají v šest ráno, že vám za hodinu letí letadlo. Ale když jsem ve Vegas, tak za mnou Kačka občas přiletí. Zvládáme to oba dobře, jsme na to připravení a pomáháme si. Hlavně díky ní mám v Chicagu parádní zázemí, a když přiletí do Vegas, tak mi pomáhá tam. Bez ní by to nešlo. Změny jsou holt součástí hokeje.