Muzeum odhaluje neřesti skladatele
NOVÉ MĚSTO Nejen geniální hudební skladatel, ale i obyčejný člověk, který si liboval v dobrém českém jídle, byl náruživým kuřákem a nikdy nepohrdl partičkou karet. Dosud nepoznanou stránku Antonína Dvořáka představuje nová výstava Národního muzea s názvem Hříšné radosti Antonína Dvořáka.
Letošní téma se opět zaměřuje na soukromý život skladatele a navazuje tak na předešlou výstavu, která se věnovala vztahu Dvořáka ke křesťanství a Bohu. K vidění je sbírka předmětů z Dvořákovy osobní pozůstalosti, které pocházejí z Národního muzea nebo jsou zapůjčené od Dvořákových potomků. Mezi nejzajímavější předměty patří například dýmky nebo sada dřevěných kuželek, které skladatel hrával s rodinou ve svém letním sídle v obci Vysoká u Příbramě. Výstava také představuje Dvořákovu vášeň pro karetní hru s názvem „darda“, ve své době velmi populární hru, kterou hrával po večerech s rodinou a přáteli z Ameriky.
„Informace o Dvořákových hříšných radostech jsme čerpali z dobových pramenů – zejména z korespondence a vzpomínek skladatelových současníků. Dobrým zdrojem informací jsou vzpomínky Dvořákova syna Otakara nebo jeho amerického přítele Josefa J. Kovaříka,“uvedla Veronika Vejvodová, vedoucí Muzea Antonína Dvořáka.
Samostatnou kapitolou je skladatelův vztah k jídlu a české kuchyni. Dvořák byl mezi přáteli pověstný svými pravidelnými návštěvami pražských kaváren a hostinců. Nejraději si prý pochutnával na švestkových knedlících, hovězím na šafránové omáčce a telecím řízku. Jeho zálibu v jídle dokumentuje kuchařská kniha Terezie Liehmannové ze Zlonic, jež byla Dvořákovou spolužačkou a první velkou láskou. Kniha byla tématem i včerejší slavnostní vernisáže, při které pěvecký sbor Collegium 419 zhudebnil jednotlivé recepty z knihy napsané v druhé polovině 19. století.
„Z této kuchařky jsme vybrali čtyři recepty, přepsali je a zadali ke zhudebnění uměleckému vedoucímu pěveckého souboru Lukáši Náruživý kuřák Vendlovi. Ten pro tyto účely použil motivy z různých Dvořákových skladeb. Návštěvníci pak měli možnost tyto motivy, ukryté v sazbě čtyřhlasého sboru, hádat,“popsala téma vernisáže Vejvodová. Zhlédnout střípky ze skladatelova soukromého života budou moci návštěvníci až do 1. dubna příštího roku v Muzeu Antonína Dvořáka v ulici Ke Karlovu. Podle slov organizátorů je výstava nejen možností poznat lépe jednoho z nejlepších českých skladatelů, ale zároveň i dobrou příležitostí, jak představit veřejnosti fenomény tehdejší doby jako kouření, hra karet nebo kuželek, či specifika dobové české kuchyně. (ber)