Fakta K čemu je Aktivní záloha Armády ČR

V Aktivní záloze AČR, jež začala vznikat v roce 1999, slouží k 1. dubnu letošního roku 2 444 lidí, z toho 188 žen. To je skoro o 180 dobrovolníků víc, než bylo k dispozici ještě počátkem ledna. Původně chtěla armáda podle slov své mluvčí Vlastimily Cyprisové dosáhnout na hranici 2 400 záložáků do konce prosince, ale letošního rekrutačního cíle dosáhla už nyní. Vstoupit do aktivních záloh je teď „cool“. A nejde jen o parádní fotky na sociálních sítích, adrenalin či touhu být vojákem. Motivuje i roční odměna, která se zvýšila z původních šesti na současných osmnáct tisíc s novelizací branného zákona v červenci 2016. Podmínkou pro vyplacení odměny je však absolvování minimálně jednoho pravidelného vojenského cvičení ročně. Budovaný systém aktivní zálohy je podle politiků i vojáků nezbytný. O důležitosti záloh mluví často i ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová. „Maximálně ji podporu- ji,“uvedla během nedávného dubnového cvičení záložáků Hradba 2018 a znovu vojáky dobrovolníky podpořila ve středu na Vítkově u příležitosti slavnostního předání bojového praporu novému náčelníkovi generálního štábu Aleši Opatovi. I on hodlá vznikající systém posilovat. „Význam zálohy ještě není zcela doceněn, ale teď se to mění. Je to i proto, že početní stav profesionálního kádru je malý, máme 20 tisíc vojáků. Myslím si ale, že ani pět tisíc záložáků, které armáda chce, není relevantní číslo,“myslí si odborník na obranu ze Střediska bezpečnostní politiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Libor Stejskal. Jako příklad uvádí Dánsko. „To je země poloviční velikosti, než je Česká republika, a má 19 tisíc lidí, kteří se dají přirovnat k naší aktivní záloze. A mají i 25 tisíc lidí, kteří jsou pasivní silou, na nižším stupni vycvičenosti. U nás by mi připadalo jako odpovídající 20 tisíc členů aktivní zálohy,“uzavírá Stejskal.