Švédi jsou mistři světa v bezpečnosti na silnicích
Na silnicích severské země začíná být těsno. Ve srovnání se sedmdesátými lety tam jezdí dvakrát víc aut. Počet dopravních nehod ale klesá.
Každé ráno sedá pětatřicetiletý designér Olle Carlson do auta na kraji Stockholmu, aby ujel pouhých pět kilometrů do svého zaměstnání.
Když si jede o víkendu odpočinout na venkov, najede další stovky kilometrů. Jezdit autem mu prostě vyhovuje.
Švédi si na pohodlí aut zvykli. Ani hustá veřejná doprava, ani argumenty ve prospěch životního prostředí je nedokážou přesvědčit, aby jízdy omezili.
Podle nových statistik citovaných listem Svenska Dagbladet projeli loni Švédi ve svých autech více kilometrů než kdykoli v minulosti.
Všichni dohromady najezdili 68 miliard kilometrů. Pro představu – to je stejná vzdálenost jako 1,7 milionů jednotlivých cest okolo celé zeměkoule.
Není to nic povzbudivého z hlediska budoucí perspektivy velkých švédských měst a jejich životního prostředí.
„Čím více jezdí aut, tím větší je také znečištění a zácpy v každodenních dopravních špičkách,“vypočítává Anette Myhrová ze švédského statistického úřadu Trafikanalys hlavní nevýhody.
Nadjezdy i cyklostezky
Každý automobil ujel loni podle statistik průměrně 12 110 kilometrů. To je o procento méně než v předchozím období, toto snížení ale přebíjí celkový nárůst počtu aut.
„Řidiči by měli víc přemýšlet o tom, proč sedají do aut, zda je to opravdu nezbytné,“říká Anette Myhrová. Chování lidí je podle ní ale těžké změnit.
Naštěstí mají statistici po ruce i příznivé zprávy.
Jakkoli se počet automobilů i délka silnic od 70. let zdvojnásobily, počet nehod se za stejnou dobu snížil o čtyři pětiny.
Jen tři ze 100 tisíc Švédů zahynou při automobilových nehodách. To vyniká při srovnání s průměrem Ev- ropské unie, kde se drží poměr 5,5 oběti na 100 tisíc obyvatel, Spojených států, kde je obětí 11,5, až po Dominikánskou republiku na úplném konci světového žebříčku, kde zahyne 40 ze 100 tisíc lidí.
Vytrvalé zvyšování bezpečnosti na silnicích severské země je opravdu obdivuhodné. Jak se to Švédům povedlo?
Pochopitelně se zvyšuje bezpeč- nost, ve kterých řidiči přežijí nehody, jež dříve končily fatálně. Mnohému neštěstí třeba zabrání bezpečnostní pásy, tak jako jinde.
Věci však změnil od základů nápad, který odlišuje Švédsko od jiných zemí. Pojmenovali jej Zero Vision.
Švédi tak v roce 1997 nazvali komplexní akci, která měla srazit počet obětí nehod pokud možno až na nulu. Žádaného stavu mělo být podle původních předpokladů dosaženo v roce 2020, později se mluvilo o pozdějším datu, o roce 2050. To se možná nepovede, výsledky jsou i tak obdivuhodné.
Od chvíle, kdy se program Zero Vision spustil, klesl počet smrtelných obětí na švédských silnicích na 270 ročně – ještě před 20 lety to přitom byl dvojnásobek.
Namísto nepřehledných křižovatek se začaly stavět kruhové objezdy. Doprava se také odklonila z míst, kde je větší hustota chodců. Přibyly důmyslné silniční nadjezdy, podchody a cyklostezky se přehledně oddělily od silnic, takže šance, že se auto potká s cyklistou či chodcem, se značně snížila.
Všudypřítomné kamery
Mnohem větší nároky než dříve se kladou na výuku v autoškolách. Získat řidičské oprávnění už není tak snadné jako v minulosti.
Švédi navíc opravdu dodržují přísná pravidla, zákaz alkoholu za volantem či omezení rychlosti. Tresty se totiž razantně zvýšily.
„Nikdy by mě nenapadlo překročit nejvyšší povolenou rychlost, protože policejní kamery jsou doslova na každém kroku,“říká Olle Carlson.
Úspěšný příklad postupně začal zajímat také další země, Norsko, Kanadu i některé státy Evropské unie. Za největší úspěch švédské úřady považují, že se podařilo změnit mentalitu lidí.
„Najednou každý vidí, že kampaň za větší bezpečnost přináší hmatatelný úspěch, takže se vyplácí dodržovat závazná pravidla,“uvedla Anette Myhrová.