Rozbor: George Orwell – 1984

Před námi je ukázka jednoho z nejpozoruhodnějších románů 20. století. Britský spisovatel George Orwell v něm vytvořil svět, řízený diktátorskou mocí, před kterou není úniku. Takzvaný Velký bratr dohlíží i na práci a osobní život hlavního hrdiny Winstona Smithe...

rozaický román britského spisovatele George Orwella nazvaný Nineteen Eighty- Four (v českém prostředí se ustálil titul 1984) byl poprvé vydán roku 1949; v politickém prostředí tehdejší Československé republiky byl zcela nepřijatelný, a v českém překladu byl po samizdatových a exilových edicích oficiálně vydán až po dvaačtyřiceti letech, tedy roku 1991.

Jméno autora je pseudonym, jmenoval se Eric Blair. Narodil se roku 1903 ve středostavovské rodině koloniálního úředníka. Velmi pestré životní osudy mu přinesly dráhu i pověst kriticky smýšlejícího esejisty i beletristického autora. Zvláště jeho politická bajka Farma zvířat z roku 1945 si získala značnou popularitu díky neobyčejně názorné alegorii o přerodu socialistické revoluce v totalitní diktaturu. Právě přesnost a výmluvnost obrazu totalitní diktatury je jednou hlavních předností našeho románu ( je to podivuhodné, protože Orwell v totalitní diktatuře sám nikdy nežil).

Dějovým rámcem 1984 je dramatický příběh Winstona Smithe, bezmála čtyřicátníka žijícího v době Deváté tříletky v Londýně, tedy v hlavním městě Územní oblasti jedna provincie Oceánie (svět zabírá ještě provincie Eastasie a Eurasie; všechny pak vedou válku o sporná území, a to buď jako spojenci, nebo protivníci). Precizní popis časoprostoru Londýna v nedaleké budoucnosti zahrnuje mnoho jevů zdejší totalitní diktatury – vládu jedné Strany, tajnou policii střežící myšlení obyvatelstva, zvláštní jazyk „novořeč“umožňující Straně jeho ovládání atd. Nade všemi a nade vším stojí tajemný Velký bratr.

Slova napodobují práci stroje

Naše ukázka je výňatkem ze 4. kapitoly prvé části románu, jež nám představuje všechny okolnosti strastiplného života Winstonova i jeho londýnských spoluobyvatel (dílo jako celek je komponováno do tří částí a Dodatku, v němž je vyložena teorie novořeči).

Ve výňatku je popsáno Winstonovo pracoviště, jímž je Oddělení záznamů Ministerstva pravdy (= zde jde o čistou ironii, protože úkolem ministerstva je vytvářet zcela lživý obraz skutečnosti). Výňatek představuje dokonalou kompoziční práci se slovní zásobou, stavbou věty a prostředky uměleckého stylu, jež slouží představovanému tématu a motivům, které ho vytvářejí. U tématu výňatku začněme – je jím zmechanizovaná, anonymní, odlidštěná práce nesená na motivech mnohobuněčného beztvarého organismu. Všimněme si, jak tento motiv podporuje kompoziční princip gradace (= stupňování) spojený se zvolenou slovní zásobou: nejprve jsou tu kóje, ty vytvářejí halu, a ta je pouhou sekcí-buňkou obrovského komplexu. Tomu odpovídá i „ gradující“řetězec výrazů popisujících množství tamních pracovníků – od stvoření se přes houfy dostaneme až k armádám. Gradaci lze pozorovat iv intenzitě anonymity popisovaných osob; na počátku je i s pomocí zdánlivě bezvýznamných detailů popsáno „neanonymní“stvoření Ampleforth, abychom se dostali až k řídícím mozkům, jež dlí „kdesi v naprosté anonymitě“. Důležitou figurou je v tomto textu epanalepse (= opakování slov v celcích po sobě následujících; tato figura je příbuzná anafoře nebo epizeuxi) – opakované slovo byly vyvolává představu jakéhosi monotónního pohybu gigantického stroje.

Podobně pracuje Orwell i s tropy, viz epiteton mírné stvoření, metafora talent pro žonglování s rýmy nebo již zmíněná metonymie-synekdocha řídící mozky.

Jak zlomit lidství

Pokud jde o vyprávěcí způsoby, pro pásmo vypravěčské autor zvolí er-formálního vševědoucího vypravěče, jehož roli v textu románu doplňuje četnými přímými i nepřímými řečmi pásmo hlavních postav. Převládající chronologickou kompozici děje doplňují i podstatné retrospektivní pasáže.

Rámcový příběh vypravuje o Winstonově zoufalém boji: dopustí se dvou zločinů – píše si deník a s dívkou Julií propadne lásce. O´Brien, vysoce postavený člen Strany, ví, že musí tyto projevy svobodného lidství ve Winstonovi zlomit: totiž svědomí, svobodnou vůli a lásku. Stupňuje nesmírně dlouho trvající mučení Winstona až k bodu, kdy se dotkne živočišné podstaty jeho bytosti – a tato podstata ono svědomí, vůli i lásku odhodí, aby při životě zachovala pouhý Winstonův organismus.

A v tom tkví hlavní téma příběhu: co činí z člověka svobodnou lidskou bytost, a co ho naopak svobody a lidskosti zbavuje…?

Je nepochybné, že pronikavý Orwellův spisovatelský talent pomáhá tuto otázku zkoumat v jakémkoli čase – tedy i v tom našem.