Sdílená ekonomika: víc uživatelů a citlivá regulace
Nejde o nic nového, sdílená ekonomika existovala vždy. K jejímu opětovnému rozmachu přispěla recese z let 2008 až 2009, rozvoj digitálních technologií, chytrých telefonů a pokrytí rychlým internetem.
Ještě před několika lety bylo používání Uberu, Airbnb či Zonky výsadou mladých IT odborníků. Dnes se průměrný věk uživatele těchto služeb pohybuje v rozmezí 40 až 45 let. Rok 2018 tak nejspíš bude přelomový zejména pro ty, kteří ještě tyto služby nevyzkoušeli.
Sdílená ekonomika funguje na tzv. principu peer-to-peer (někdy také P2P), kterému odpovídá termín „rovný s rovným“. V rámci P2P služeb spolu jednají přímo koncoví uživatelé, kterým stačí k propojení webový portál nebo mobilní aplikace. Zarezervovat si tak přes ně můžete levnější ubytování, zajistit dopravu nebo si třeba od někoho půjčit peníze.
„Hromadné využívání způsobů sdílené ekonomiky se ve svém počátku zpravidla potýká s neprávními aspekty, jako jsou důvěra, spolehlivost a dostupnost. Hned za nimi jdou ekonomické výhody typu snížení nákladů a velká flexibilita sdílených aktiv,“vypočítává právnička Hana Gawlasová z advokátní kanceláře Squire Patton Boggs.
Peer-to-peer služeb existuje velké množství a každým dnem se rodí další. Všechny mají něco společného – jsou snadné na ovládání a svým uživatelům umožňují ušetřit nebo vydělat peníze. V praxi se vyhnete nákupu služby u prostředníka, kterým může být třeba banka. Vše si zajistíte vy sami od jiných lidí. Poskytovatel služby už jen dohlíží na dodržování podmínek, aby bylo vše bezpečné.
Tlak na zavedené obchodní modely
„Sdílená ekonomika vyvolává tlak na klasické obchodní modely a často vede ke zlepšení služeb. Digitální prostředí jí pomáhá se významně rychleji rozvíjet a ‚dovézt‘ nové obchodní modely k možným zákazníkům,“konstatuje Gawlasová.
Analýza poradenské společnosti Deloitte ukazuje, že se loni sdílená ekonomika podílela na celkovém objemu hrubého domácího produktu (HDP) České republiky pouhými 0,02 až 0,04 %. To odpovídá 0,9 až 2 miliardám korun. Jen pro srovnání – například ve Velké Británii, kde je sdílená ekonomika jednou z nejsilnějších ve světě, se podíl pohybuje už kolem 0,15 % celkového HDP.
Že má tato forma ekonomiky v sobě potenciál růstu, dokazují například čísla z automobilového odvětví. Zatímco v roce 2012 bylo v Česku k dispozici jen devět sdílených vozidel od čtyř hlavních poskytovatelů ve více než deseti městech, o pět let později to bylo již 344 automobilů.
Podobný trend lze pozorovat ve filmovém a hudebním průmyslu, kde roste na významu streaming.
Velký potenciál pro využití v rámci sdílené ekonomiky mají podle Deloitte obytné prostory. Nejrozšířenější platformou umožňující sdílet krátkodobě svoji nemovitost je Airbnb, která má nezanedbatelný podíl na ubytovacích kapacitách i v Česku.
Popularita půjčky od lidí roste
Vedle alternativních taxislužeb a ubytování je stále populárnější také peer-to-peer lending (nebo crowdfundingové úvěrování), tedy půjčování peněz od lidí lidem. V tuzemsku jsou tyto platformy zaměřené na půjčování domácnostem nebo malým a středním podnikům.
Podle Analýzy sdílené ekonomiky a digitálních platforem Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR z loňského června je podíl úvěrů zprostředkovaných crowdfundingovým úvěrováním v ČR zanedbatelný, Podle statistik má již s peer-to-peer službami vlastní zkušenost každý čtvrtý obyvatel EU. dosahující setin procenta, nicméně růstový potenciál s výhledem do budoucnosti je vysoký. „Za pouhé tři roky se objemy našich půjček posunuly z řádů milionů do miliard. V roce 2015 se pohybovaly kolem 25 milionů korun, ale k dnešnímu dni si u nás už lidé půjčili více jak tři miliardy korun,“upřesňuje Pavel Novák, ředitel služby P2P úvěrování Zonky.
Riziko nesplacení vypůjčených aktiv nese investor. Ten musí své zisky také zdanit. „Vzhledem k tomu, že zájemci u nás můžou investovat už od 200 Kč, odpadá nutnost velkého počátečního kapitálu, který je třeba u většiny jiných investic. I přesto je průměrný výnos po odečtení všech poplatků a rizik kolem 6 %,“vysvětluje Novák.
Sdílená ekonomika čeká na pravidla
O nový způsob podnikání se jistě začnou zajímat regulátoři. Buď sami od sebe, kdy chrání spotřebitele v jinak vysoce regulovaných odvětvích typu finanční sektor – například posuzují, zda do regulace spadne typ sdílené ekonomiky, jako je crowdfunding. Nebo jsou upozorněni konkurenty digitálních podnikatelů. „Důvodem je zpravidla skutečná nebo tvrzená ochrana spotřebitele, například zda jsou cestující v alternativních přepravních službách chráněni pojistkou jako cestující ve vozech taxislužby,“uvádí advokátka Gawlasová.
Aby se sdílená ekonomika naplno rozjela a její představitelé nebyli obviňováni z nekalé konkurence, bude třeba vytvořit speciální legislativu. „Podřízení sdílené ekonomiky stávající regulaci by výrazně snížilo potenciál tohoto odvětví a omezilo jeho ekonomické benefity. Pokračování současného stavu by vedlo k právní nejistotě a setrvání nových forem podnikání v pololegálním módu, což ztěžuje regulaci, výběr daní a pochopitelně také dochází k omezování potenciálu sdílené ekonomiky,“shrnuje studie firmy Deloitte.