Hledá se vítěz. Polská romance, či kurdská bojovnice?
Na jedné straně debaty o rovnoprávnosti pohlaví, které vyústily v dohodu, že příště už bude poměr režisérů a režisérek v hlavní soutěži vyvážený, na straně druhé roztančená nálada noční pláže s Johnem Travoltou a jeho pamětnickou Pomádou. Takové jsou dvě tváře 71. festivalu v Cannes, který se zítra uzavře vyhlášením vítězů. A kterých, to je otázka.
Černobílý favorit
„Filmoví snobové, nastartujte motory, tohle je film, o kterém se bude mluvit hodně dlouho,“podotkl kritik Jordan Hoffman na adresu vlastního i všeobecného favorita, černobílé polské romance z časů železné opony 50. let Studená válka, kterou přivezl režisér oscarové Idy Pawel Pawlikowski.
Hlasitý rok žen
Ve svém výběru nejlepších děl pak publicista jmenuje ještě Donbas, který natočil Sergej Loznica, čínský příběh lásky a násilí Ash is Purest White, kolumbijské drogové drama Birds of Passage a také americký film BlacKkKlansman, jímž podle kritiků po dlouhé době znovu zazářil režisér Spike Lee a ve kterém se černošský policista vloudí do rasistické organizace.
Prakticky stejné snímky má mezi kandidáty na Zlatou palmu kritik Tom Augustine, pouze k nim přidává 3 tváře, obraz kariéry tří hereček, který režíroval íránský tvůrce Džafar Panahi. A zmíněné tituly se opakují v jiných osobních tipech fil- mových novinářů, byť s jednou velkou neznámou. Vzhledem k letošnímu „ženskému hlasu“Cannes, počínaje horkou linkou pro oběti či svědky sexuálního obtěžování a konče protestní manifestací 82 hvězd za rovné šance, se totiž očekává, že se emancipace odrazí i na volbě poroty.
Ze tří režisérek v hlavní soutěži se nejvíce šancí dává francouzské zástupkyni Evě Hussonové s filmem Girls of the Sun, věnovaným kurdským bojovnicím. „To je přesně film pro současnou éru,“napsala novinářka Sharon Waxmanová.
Zatímco o vítězích se ještě spekuluje, o prohrách už má Cannes v podstatě jasno. Zastupují se hlavně dvě legendy. Nad Knihou obrazů, kterou uvedl Jean-Luc Godard, si jeden z recenzentů povzdechl: „Arabové, vlaky, válka ... co mi tím chce zatraceně vůbec říct?“A hříšník Lars von Trier, který se směl vrátit sedm let poté, co v Cannes vyjádřil jisté pochopení pro Hitlera, vyvolal svou novinkou o sériovém vrahovi Jack staví dům vlnu pobouření.
Kdo nemůže prohrát
Ačkoli varoval jak festivalový program slovy, že „některé scény mohou ohrozit citlivé diváky“, tak vstupenka s upozorněním „explicitní násilí“, přesto část publika opustila sál během promítání a v následných reakcích se opakovalo, že tvůrce Nymfomanky či Antikrista to „tentokrát vážně už přehnal“.
Sám von Trier si však zachoval nadhled. „Naštěstí nejsem letos v soutěži, takže nemohu prohrát,“prohlásil kontroverzní dánský filmař, jehož canneská premiéra se chystá také do našich kin.