Vodou nejvíc plýtvá Praha
Sucho trápí i Pražany. Nemusí se sice bát nedostatku vody, oproti Česku si ale za ni připlatí.
PRAHA Rekordní množství vody vyteče z kohoutků v hlavním městě. Pražané denně spotřebují o dvacet litrů této životodárné tekutiny více, než je republikový průměr. Ovšem i cena tohoto média se drží nad republikovým průměrem.
Plyne to z rozsáhlé aktuální analýzy Českého statistického úřadu (ČSÚ), která se zabývá hospodařením s vodou za rok 2017. Praha je specifická v tomto ohledu například i tím, že spotřebitelům nehrozí nedostatek vody, jako je tomu v některých regionech.
„Spotřeba vody v hlavním městě převyšuje 109 litrů na osobu za den. Republikový průměr tak překračuje o 22 litrů. V porovnání s krajem s nejnižší spotřebou, Zlínskem, je dokonce o 33 litrů větší. Spotřeba vody v domácnostech meziročně vzrostla o 0,4 litru na obyvatele za den,“vysvětlila Soňa Horáčková z oddělení statistiky životního prostředí ČSÚ.
Pražané největší porci tekutiny podle údajů společnosti Pražské vodovody a kanalizace (PVK) vypotřebují na mytí, jde průměrně o 40 litrů denně, 25 litrů padne na splachování WC a 18 litrů spotřebuje praní. Zmíněných 109 litrů denní spotřeby Pražany podle PVK vyjde na necelých 10 korun denně.
Roste cena vody
O strategické úloze vody svědčí také její rostoucí cena. „Ve srovnání s předchozím rokem se její hodnota v rámci ČR zvýšila na 37,2 Kč za m3 bez DPH,“uvedla Petra Báčová, mluvčí ČSÚ. Cena vody v Praze se drží podle statistiků nad republikovým průměrem, v roce 2017 překročila hranici 40 korun za kubík. „Cena vody se vypočítává jako podíl celkových tržeb za vodné k celkovému objemu vody fakturované domácnostem, průmyslu a ostatním odběratelům,“vysvětlila Báčová, jak se cena vody stanoví.
Na rozdíl od řady lokalit Čech a Moravy, které jsou závislé na zásobování například ze studní, se Pražané nemusejí bát, že z jejich kohoutků přestane tekutina prýštit. Podíl osob zásobovaných vodou z vodovodu je zde podle statistiků stoprocentní.
Pro srovnání – v sousedních středních Čechách má na řad napojení 86 procent obyvatel. „Hlavnímu městu Praze nedostatek vody nehrozí díky mimořádné akumulační kapacitě zdrojů, ze kterých se odebírá voda k úpravě,“uvedl Petr Mrkos, generální ředitel PVK.
Přesto i Praha pocítila letošní sucho. „Příčinu současného stavu lze spatřovat v kombinaci tří faktorů. Prvním z nich je dlouhodobé trvání suchého období od roku 2014, které vede k celkové negativní odchylce zásob podzemních vod, k jejichž doplnění dosud nedošlo a zůstávají dlouhodobě podnormální. Druhým faktorem byl průběh zimy 2017/2018 z hlediska množství sněhu a třetím je podnormální množství srážek,“vysvětlil Jan Daňhelka z Českého hydrometeorologického ústavu.
Sucho kolem metropole
Nebývalý nedostatek srážek řeší i vodohospodáři. Povodí Vltavy včera dopoledne registrovalo nízké průtoky na některých tocích, například na odtoku Botiče z Hostivařské přehrady. Vltava tyto problémy nemá, je to zásluhou fungování kaskády přehrad na jejím toku.
Sucho podle meteorologů odpovídá letním měsícům, ale na květen je extrémní. Špatná situace panuje v těsné blízkosti Prahy i v Povltaví a Posázaví. Poslední měření uvádí, že zde bylo do hloubky 40 centimetrů zjištěno kritické sucho.
Ztráta schopnosti půdy zadržet vodu představuje problém, který trvá již řadu let. „Dnes je její zadržovací kapacita asi na padesáti procentech. Kdyby zemědělská půda, které máme asi 3,5 milionu hektarů, byla schopná držet vodu dobře, udržela by jí asi devět miliard kubíků. Ale udrží jí sotva pět,“uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Přírodě by pomohl dlouhotrvající déšť, jenže předpověď počítá jen se srážkami v úhrnu květnového normálu. To podle meteorologů dokáže spíše jen zmírnit stres, kterému je příroda vystavena.
Trpí i ryby
Vysoké teploty a nedostatek srážek trápí nejen obyvatele metropole, ale třeba i ryby, oslabené již uplynulou zimou. Úhyny šupináčů v důsledku následných infekcí hlásí rybáři na Hostivařské přehradě anebo Šeberáku.
Kromě úklidu uhynulých kusů s tímto problémem nelze dělat nic moc jiného. „Plošná léčba antibiotiky by vedla k vytvoření odolných kmenů bakterií a vzhledem k rekreačnímu využití pražských rybníků a nádrží je takový postup nerealizovatelný,“uvedla Petra Fišerová ze společnosti Lesy hl. města Prahy.
Sucho, nedostatek srážek a jejich nerovnoměrné rozdělení znamenají i přehřívání klimatu, zvlášť to platí v Praze. Zadržování vody v krajině řeší proto například zřizováním a obnovou vodních nádrží a úpravou potoků a říček.
Vyčištění a odbahnění se letos dočká čtyřhektarový Olšanský rybník v Kunraticích. Za více než osm milionů korun proběhla rekonstrukce rybníku Kotlářka v Motole, upravuje se i ďáblický Mratínský potok a další.
Dopady sucha mohou krotit i samotní spotřebitelé, a to úsporami vody. Začít by měli například omezením nákupu balené vody, průmyslově vyrobených potravin či nižší spotřebou masa.