Lidé nechtějí utíkat jinam. Ani kvůli vodě

Snažíme se v Africe zajistit vodu, zlepšit životní styl, zdravotní stav a stabilizovat lidi na tom místě, kde žijí, aby neemigrovali, říká hydrogeolog Jiří Šíma.

Dnes Prague Edition - - Rozhovor - Michaela Kožmínová redaktorka iDNES.cz

Jiří Šíma zasvětil svůj život hledání vody. Žije v Etiopii, v minulosti však působil i v Jižní Africe, Namibii, Íránu a Peru. „Vodní hospodářství je zásadní, ale sucho je pouze jeden z kamínků mozaiky, která přispívá k migraci,“řekl hydrogeolog poté, co v pražském Černínském paláci převzal cenu Gratias agit 2018.

Popište prosím, co přesně v Etiopii jako hydrogeolog děláte.

Vytváříme mapu, která ukazuje, kde leží zdroje podzemních vod a jaká je jejich kvalita – pro pitné účely, pro zavlažování nebo i pro využití v průmyslových podnicích. Teď, s podporou financí z České rozvojové agentury, projekt dokončujeme. Na konci příštího roku by měla mapa pokrývat celé území Etiopie.

Kromě Etiopie jste působil v mno- ha dalších zemích světa. V těch jste také hledal vodu?

Ano, vždy šlo o vodu. Buď o běžnou vodu jako teď v Etiopii, nebo o vodu minerální jako v Peru, kde jsem připravoval plán rozvoje vodních zdrojů. Peru je totiž, stejně jako Česko, velmi bohaté na horké a minerální prameny. Naším hlavním úkolem bylo navrhnout, jak by mohly vypadat moderní lázně. Takže jsme tam v podstatě přenášeli české know-how.

Mohou se vůbec ve vodním hospodářství od Česka inspirovat země, které mají tak odlišná podnebí, jako je Etiopie nebo Peru?

Hledání a průzkum zdrojů podzemních vod má některé obecné principy. V každé zemi se voda, která naprší, nějakým způsobem vsákne do podzemí a tam se pohybuje. Tyto principy jsou stejné na každém kontinentu. Musíte však poznat lokální podmínky a na ty pak obecné principy aplikovat. Potom můžeme dosáhnout podobných výsledků v Americe, Česku i Etiopii.

V poslední době se hodně mluví o vlivu rostoucího sucha a klimatických změn na migraci. Pozorujete už teď nějaké výrazné změny klimatu?

Ke klimatickým změnám dochází. Klima v Africe i u nás má stále více extrémních period. Například dlouho neprší, potom najednou strašně moc prší. Jsou záplavy, sesuvy půdy a potom zase sucho. Zvlášť v Africe hodně lidí dlouho využívalo hlavně povrchovou vodu nebo vodu z mělkých pramenů a kopaných studní. Proto teď děláme mapy, které ukazují na regionální úrovni hlubší zdroje podzemních vod.

Jak konkrétně tyto mapy v Etiopii pomáhají?

Zmapované podzemní vody budou k dispozici nejen státu, ale i nevládním organizacím, aby je mohly použít k rozvoji. Území by to mělo stabilizovat. Lidé žijí tam, kde je půda a voda. Díky rozvojovým programům už nepijí vodu z louže nebo ze znečištěné řeky, takže se výrazně lepší zdravotní situace v zemi. Je to komplexní přístup a komplexní řešení problému. Snažíme se zlepšit životní styl, zdravotní stav a stabilizovat lidi na tom místě, kde žijí.

A myslíte si, že by projekty, které se snaží vylepšit vodní hospodářství, mohly vést k zásadnímu snížení počtu migrantů, kteří míří do Evropy?

Nedostatek vody je jen jeden z kamínků mozaiky, která přispívá k migraci. Pokud bude v Africe dost vody, ale nebude tam úrodná půda nebo nebude co jíst, tak lidi z toho místa stejně odejdou. Naopak si myslím, že když mají lidé kde žít, pro co žít, a když se jim daří dobře, jsou vázáni na svou zemi a svůj způsob života. Lidé nemají v krvi touhu někam utíkat a žít ze dne na den úplně jiným způsobem života. Evropský život se od toho afrického pořád strašně liší.

Na co jste si po příjezdu do Afriky nejhůře zvykal vy?

Že občas nejde elektřina. Když nejde elektřina, neteče vám voda. Když neteče voda, nespláchnete několik dní záchod. Když nejde elektřina, nejde internet a mobilní síť je také velký problém. Všichni čekají, že odpovíte na e-mail. Jenže neodpovíte, protože to nejde. Na tyhle drobné problémy, které ztěžují každodenní život, se v dnešní době těžko zvyká. Obzvlášť pokud jste z Evropy, kde všechno funguje.

Hodně se mluví také o tom, že se v budoucnosti války povedou právě kvůli vodě. Jedním z míst, kde panuje napětí, je řeka Nil, na níž Etiopie staví velkou přehradu. Představuje toto dílo příležitost, nebo naopak bezpečnostní riziko pro Etiopii a okolní státy?

Pro Etiopii bude mít velký přínos, protože jde o takzvanou energetickou přehradu. Nestaví se primárně kvůli zadržení vody a pro zavlažování, i když se z ní asi trošku zavlažovat bude. Jako energetická přehrada bude hlavně vyrovnávat tok horního Modrého Nilu, který pramení v Etiopii, a neměla by mít nijak zásadní vliv na ztrátu vody pro Egypt. Súdán přehradu vítá, protože má problém s kolísáním vody. Po deštích jí tam teče spousta a často bývají povodně, zatímco v době sucha zase neteče skoro nic. Pro Etiopii to tedy má zásadní přínos v energetice, pro Súdán zase ve vyrovnávání toků. A Egypt téma přehrady podle mého názoru částečně zneužívá pro politické vyjednávání a pro řešení vnitropolitických problémů. Jeden z prezidentských kandidátů, který nakonec nebyl zvolen, řekl, že etiopskou přehradu rozbombarduje, pokud vyhraje volby.

Egypt to tedy přímo ohrozit nemůže? Diskutuje se však i o negativních dopadech vodních přehrad na životní prostředí. Stejně jako o tom, že se před stavbou často musí vystěhovat místní obyvatelé.

Já si myslím, že to nikoho neohrožuje. Podle mě mají přehrady především pozitivní vliv. Zadržují menší povodně a jsou schopné zpozdit i ty velké. Stěhovat se samozřejmě trošku bude. I v Lipně je zatopená vesnice, také u nás se kvůli přehradám museli lidé stěhovat. Ale zadržení vody v horních částech toků je jeden ze zásadních problémů vodního hospodářství a má pozitivní vliv na celkovou vodní bilanci.

Etiopie je teď jednou z nejrychleji se rozvíjejících zemí světa, její ekonomický růst se často přirovnává například k Číně. Jak se to projevuje na životech běžných Etiopanů?

Růst se vyjadřuje procentem, ale nemluví se o startovací pozici. Čína je rozhodně ekonomicky mnohem úspěšnější, jde o obrovskou ekonomiku a její výrobky najdete všude. Ve srovnání s ní startovala Etiopie ně-

Pokud bude v Africe dost vody, ale nebude tam úrodná půda, či nebudou mít lidé co jíst, stejně odejdou.

kde daleko v minusu. Ale že se zemi daří, je vidět – hodně se tam teď staví, především nová železnice i spousta nových silnic. Před dvaceti lety bylo v celé zemi šest asfaltových silnic na milion kilometrů čtverečních, víc ne. Teď však nastává další problém – populační exploze. Je tam tříprocentní růst počtu obyvatel a v budoucnosti pro ně nebude práce. Při tomto tempu se za pětadvacet let populace zdvojnásobí ze současných sto milionů na dvě stě milionů a nebudou se mít čím uživit.

Dá se tedy něco dělat, aby se situace zlepšila?

Teď se hlavně musí změnit zemědělská a průmyslová infrastruktura. Musí se začít rozvíjet zpracovatelský průmysl, který bude schopný uspokojit nároky místních obyvatel a zároveň i trošku vyvážet. Nedostatek exportu je totiž spojen s nedostatkem tvrdé měny v Etiopii – birr je v podstatě nesměnitelný.

Foto: Petr Topič, MAFRA

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.