Represe je nezlomily, teď faráři dostanou pomník
Duchovní Ladislav Král a Jaromír Klimecký patřili k různým církvím. Pamětní deska je spojí – jako pronásledované gestapem i StB
BEROUN Nemilosrdné historické zvraty 20. století poznamenaly životní osudy berounských duchovních Ladislava Krále a Jaromíra Klimeckého. Oba zasáhla perzekuce v době německé okupace. Král se navíc stal obětí i komunistické represe. Oba hrdiny připomene pamětní deska, která dnes bude slavnostně odhalena na evangelické modlitebně v Berouně.
„Jde o ekumenické setkání, které má zabránit procesu zapomenutí, o něž usiloval komunistický režim a dnes opět prosakuje částí naší společnosti,“uvedl historik Martin Jindra z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).
Represe totalitních režimů, které české země v uplynulém století prožily, mimořádně zasáhly do života rodáka z Hodslavic na severní Moravě Ladislava Krále. Farář Církve československé husitské během okupace působil v Berouně, ale v září 1943 si pro něj přijelo komando kladenského gestapa.
„Důvodem zatčení bylo udání za poslech cizího rozhlasu a rozšiřování zpráv, ale rovněž jeho odbojová činnost,“uvádějí historici. Král podporoval rodiny lidí perzekvovaných okupanty. Přitom spolupracoval s odbojovou organizací Nejvyšší rada vojáků a pracujícího lidu.
Z kladenské úřadovny gestapa Králova cesta pokračovala do policejní věznice v terezínské Malé pevnosti, kde setrval do konce roku 1943. „Dozvěděli jsme se, že ještě před svátky bude veliký transport do koncentráku,“vzpomínal později kněz. Esesmani pak vězně z Terezína skutečně eskortovali do koncentračního tábora v Dachau. Král nakonec útrapy německé okupace přežil, čekalo ho však další drama.
Ani k mrtvici soud nepřihlédl
Na začátku 50. let se seznámil s Karlem Heikenwälderem. Někdejší student průmyslovky v Brně fungoval jako agent americké zpravodajské služby CIC (Counter Intelligence Corps). Duchovní přes něj poslal do exilu dva dopisy o postavení církví v Československu.
StB Heikenwäldera zatkla a za mřížemi se ocitl i Král. V monstrprocesu v červnu 1951 byl odsouzen ke 14 letům těžkého žaláře. Propuštěn nebyl ani po záchvatu mozkové mrtvice. Na svobodě se ocitl až v roce 1957, ale k duchovnímu poslání se vrátit nesměl až do smrti v létě 1970.
Dva roky nato pražský soud původní rozsudek změnil. Ortel za vyzvědačství Královi ponechal, jen trest snížil na deset let. Plně rehabilitován byl Ladislav Král až po roce 1991.
V protiněmeckém odboji na Berounsku a Rokycansku působil i farář Českobratrské církve evangelické Jaromír Klimecký. Zatčení gestapem – i přes opakované výslechy – unikl. Na rozdíl od svého spolupracovníka Josefa Slabého. Toho Němci v roce 1944 popravili.