Další hřích ministryně Malé
Firmy manžela Malé neodevzdávají účetní závěrky. Její úřad chce takové přitom trestat
Ministerstvo spravedlnosti mimo jiné zodpovídá i za to, jakým způsobem firmy zveřejňují v obchodním rejstříku výsledky svého hospodaření. Ty, které to nedělají, porušují zákon a stát by je za to měl pokutovat.
Jak MF DNES zjistila, mezi firmami, které se zveřejňování účetních závěrek vyhýbají, jsou i ty, jež vlastní manžel nové šéfky resortu Taťány Malé (ANO).
Firmy zabývající se insolvencemi – nyní psané pouze na Ondřeje Malého – nezveřejnily dokonce 22 účetních závěrek.
Sama ministryně Malá se brání, že společnosti ve skutečnosti nic nedělají. „Swisscredit již cca 15 let a společnost All 4 Law nikdy aktivní činnost ani nezahájila,“vysvětluje. Tím, že obě společnosti nepublikují účetní závěrky, nelze její slova ověřit.
Přísnější pravidla
Ministerstvo spravedlnosti přitom přednedávnem dokončilo novelu, která je vůči firmám nepublikujícím účetní závěrky mnohem přísnější. Zaměřit se má právě na neaktivní firmy. Nyní by ji – už pod vedením Malé – mělo prosazovat ve Sněmovně.
Firem, jež nezveřejňují účetní závěrky, jsou v Česku tisíce. „Ani jednou za posledních šest let informační povinnost nesplnilo 25 procent, tedy více než 124 tisíc subjektů,“vypočítává analytička společnosti Bisnode Petra Štěpánová.
Těch, které se povinnosti vyhýbají dlouhodobě – třeba jako firmy Malého – už ale tolik není.
„Kromě do očí bijícího střetu zájmů je nezveřejnění plejády více než dvaceti účetních závěrek výsměchem nejen rejstříkovým soudům, ale i poctivým firmám,“hodnotí postup firem Milan Eibl, analytik protikorupční organizace Transparency International.
Swisscredit neodevzdala závěrku od roku 2002 a All 4 Law nikdy od svého vzniku v roce 2012.
Nefér podmínky
To, že firmy nezveřejňují účetní závěrky, vede podle expertů k nerovnému postavení firem na trhu.
„Je to nevýhodné pro ty poctivé, které odhalují své finanční možnosti, tedy zejména obrat,“vysvětluje Karel Škácha, ředitel Nadačního fondu proti korupci.
Firmy pak podle něj mohou předstírat, že jsou ve skutečnosti finančně nebo personálně silnější, což znamená konkurenční výhodu. Problematické to je i pro různé veřejné instituce, protože pak těžko mohou odhalit, že firmu vlastní ve skutečnosti bílí koně nebo že z ní peníze odtékají někam úplně jinam.
Nejčastěji pak firmy podle expertů účetní závěrky nezveřejňují z důvodu, aby něco skryly, nebo prostě proto, že jsou neaktivní.
„Nezveřejněním účetní závěrky firmy porušují zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob,“dodává Milan Eibl z Transparency International. Za to jim hrozí pokuta až 100 tisíc, při opakovaném porušení až do tří procent hrubé hodnoty společnosti, či dokonce likvidace. Neaktivitou firem argumentuje také Malá. Přitom u obou společností se v poslední době v obchodním rejstříku udála řada změn. Firma Swisscredit si z něj nechala v červnu vyškrtnout, že poskytuje mikropůjčky do 75 tisíc, a All 4 Law pak v květnu získala podíl ve společnosti OK Insolvence, která se zabývá insolvencemi.
V praxi však stát firmy nepublikující účetní závěry nijak zvlášť nepostihuje. Pokusem o změnu v tomto směru má být novela ministerstva spravedlnosti.
Dvakrát a konec
Připravil ji ještě Robert Pelikán, avšak Taťána Malá jako jeho nástupkyně by ji měla v parlamentu prosadit.
Novela slibuje, že firmy, které dvakrát po sobě nezveřejní účetní závěrku a následně nekomunikují s úřady, budou zrušeny.
„Navrhovaná právní úprava směřuje především na řešení problematiky takzvaných neaktivních společností, to jest obchodních korporací, které nevyvíjejí žádnou ekonomickou činnost a existují pouze formálně,“vysvětlila MF DNES účel novely mluvčí ministerstva spravedlnosti Lucie Machálková.
Mezi firmami, které se zveřejňování účetních závěrek vyhýbají, jsou i ty, jež vlastní manžel nové ministryně Taťány Malé.