Pevnost Olomouc
Metropole Hané je plná vojenské historie
Ještě v závěru 19. století žilo ve dnes stotisícové Olomouci jen bezmála 20 tisíc lidí. Hanáckou metropoli dlouhá staletí svíraly hradby a také oficiální status pevnosti habsburské monarchie. Po jeho zrušení se Olomouc začala rychle rozrůstat a rozvíjet, na její zajímavou vojenskou minulost tady však lidé mohou narazit na řadě míst. Mnohdy stačí jen vyjít do ulic.
Přímo v centru města na třídě Svobody tak dodnes stojí barokní Terezská brána z 18. století. Je postavená z typických pevnostních červených cihel. Na straně, která směřovala ven z města, ji zdobí kamenné obložení a reliéfy. Brána byla původně pevnou součástí hradeb, dnes stojí na stejném místě už jen samostatně. Připomíná, kde tehdy Olomouc vlastně končila.
Po obhlédnutí brány se nabízí návštěva nedaleké Korunní pevnůstky u třídy 17. listopadu. I ona dříve patřila do bastionového opevnění. V jejím areálu návštěvníci najdou i bývalou prachárnu, její bytelné stěny ukrývají expozici věnovanou přímo olomoucké pevnosti.
Celé první patro prachárny zabírá obří sádrový model Olomouce od akademického sochaře Jiřího Žlebka. Názorně ukazuje, jak hanácká metropole vypadala coby pevnostní město v polovině 18. století. Vyplatí se najít si na něm právě Terezskou bránu. Člověka ohromí, jak byla tenkrát Olomouc maličká a svázaná mohutnými hradbami.
Byť později město o valnou část barokního opevnění a bran přišlo, existují ještě místa, kde se dají najít. Kromě Terezské brány je to portál Litovelské brány. Stávala v dnešním centru na konci ulice 8. května směrem k náměstí Národních hrdinů. Teď v Hynaisově ulici tvoří vstup do Čechových sadů. Kusy samotné cihlové hradby pak dodnes stojí například v Pekární ulici, ve zdejším rozáriu či ve Smetanových sadech.
V tomto olomouckém parku si navíc na své přijdou i milovníci novější vojenské historie. Od roku 1926 Smetanovým sadům dominuje unikátní Jihoslovanské mauzoleum. V jeho kryptě, pro veřejnost však nepřístupné, jsou na dřevěných regálech uložené malé očíslované rakve s ostatky zhruba 1 200 jihoslovanských vojáků z první světové války. Jde o muže, kteří zemřeli v olomouckých vojenských nemocnicích. Později byly do Olomouce svezeny ostatky jejich krajanů i z jiných částí republiky.
Aby člověk získal kompletní obrázek o bývalé olomoucké pevnosti, musí vyjet i ven z města. Od 19. století ho obklopuje prstenec fortů. Díky těmto menším pevnostem a hlavně díky jejich „předsunuté“poloze měla hlavní pevnost zůstat nedobytná i v časech, kdy měla děla oproti baroku mnohem větší dostřel.
Některé z fortů se do dnešních časů nedochovaly, jiné jsou uzavřené, několik jich ale naplno žije. Patří mezi ně například Fort Křelov, v něm funguje muzeum a restaurace. Na srpen jsou tu naplánovaná dvě open-air představení olomouckého Moravského divadla. Lidé mohou nahlédnout mimo jiné i do Fortu Radíkov, který bývá dějištěm akčních ukázek vojenské historie.