Žluté trabanty se vrátily do Prahy. Vítali je fanoušci
Na Kavčích horách včera ukončila posádka „žlutého cirkusu“poslední etapu svých cest kolem světa. Žluté trabanty projely i Himálaj.
Martin Bajtler
Osmnáct tisíc kilometrů za sebou a stovky nadšených fanoušků v cíli. To je bilance poslední cesty dobrodruhů ve žlutých trabantech, kteří se včera odpoledne vrátili do Prahy.
Projekt Trabantem napříč kontinenty odstartoval před jedenácti lety, kdy se cestovatel Dan Přibáň společně s Vladislavem Růžičkou a Janem Martinem Kozlem vypravili z Česka přes Balkán, Turecko, Írán a Turkmenistán až do uzbeckého Samarkandu. Díky penězům od sponzorů a podporovatelů z řad veřejnosti už v legendárních vozidlech
velkou knižní pozůstalost. Knihy, příp. i starožitný a retro nábytek vhodný do stylové čítárny - knihovnu, křesla, stolek, lampu, aj. Praha a okolí. Tel. 603478873
obrazů koupí, obrazy mohou být i kýče vhodné na přemalbu. Děkuji za zavolání. T: 603964674179540 cestovatelé projeli téměř celý svět. Etapa, která začala na jihu Indie a skončila včera na Kavčích horách, byla podle Přibáně zřejmě poslední. „Už vlastně nemáme kam jet. Třeba ale ještě něco vymyslíme,“říká. Zájem veřejnosti o jejich zážitky z cest je totiž obrovský.
Cestovatele ve dvou žlutých Trabantech 601, Fiatu 126P a na Jawě 250 do cílové destinace na Kavčích horách doprovodila kolona několika desítek trabantů, škodovek a dalších veteránů. I v cíli na výpravu čekaly stovky fanoušků. „Je to úžasné. Už od hranice se Slovenskem nám podél silnice lidé mávali nebo tam stáli s transparenty,“neskrýval po příjezdu do Prahy nadšení cestovatel Přibáň, který v cíli podepisoval pohlednice nebo modely žlutých trabantů.
Na poslední etapu projektu se „žlutý cirkus“, jak si cestovatelé přezdívají, vydal na začátku dubna. Za tu dobu ujeli přes Nepál, Čínu, Kyrgyzstán, Uzbekistán, Rusko nebo Ukrajinu asi osmnáct tisíc kilometrů. Ponorkovou nemoc na dlouhé trase posádka podle svých slov překonávat nemusela. „Možná proto, že bylo pořád co opravovat,“ říká Přibáň. Největším přínosem všech „trabantích“cest podle něj bylo to, že si posádka žlutých vozidel sáhla na hranice svých možností. „Tím, jak člověk dostává zabrat, se sám poznává. To je na takových cestách nejlepší. A platí to obecně, nejen v trabantu,“popisuje.
Auto proti špatné náladě
S podobným nadšením, s jakým kolonu vítali lidé v Praze, se cestovatelé v trabantech setkávali i během cesty. „ To auto je tak srandovní, že skvěle funguje proti špatné náladě. Všude měli místní obyvatelé jen pozitivní reakce, dokonce i v Číně, která je jinak trochu depresivní,“vypráví Přibáň. „Hodně pyšný jsem ale na to, že jsme s těmi žlutými příšerami dokázali v Himálaji vyjet do 5 300 metrů nad mořem. Překonali jsme tak výškový rekord dvoutaktního auta,“dodává vedoucí cestovatelské výpravy, která čítala ještě Zdeňka Krátkého, Vojtěcha Duchoslava, Marka Slobodníka, Marka Duranského, Radka Jonu, Jana Setvína a Lukáše Venclíka.
Stejně jako z předchozích cest vznikne i z té poslední cestopisný film.