Kurz Salcburk Do Rakouska se sjeli lídři EU
Normálně je univerzita Mozarteum hudební školou, od včerejška se však proměnila v místo neformálního summitu. Sedmadvacet lídrů EU tam teď „ladí noty“ohledně migrace.
Jednou z rozbušek v rokování státníků v Salcburku bude posílení pravomocí evropské pohraniční stráže známé jako Frontex.
Návrh Evropské komise podporují Rakousko, Německo a Francie, výhrady naopak mají Itálie se Španělskem. Česko plán spíše odmítá.
Novinářům to včera večer těsně před začátkem summitu zopakoval český předseda vlády Andrej Babiš.
„Šokuje mě nárůst rozpočtu Frontexu,“uvedl. „Proč máme navyšovat počet lidí v pobřežní stráži na deset tisíc, kam půjdou?,“dodal premiér.„Frontex by měl operovat mimo Evropu. Ochranu hranic států, které jsou v první řadě – Itálie, Malta – zvládnou jejich pobřežní stráže,“doplnil Babiš. Připustil ale, že možná Frontex potřebují země jako Bulharsko či Rumunsko.
Babiš také nastínil podobu zvažované dohody EU s africkými zeměmi. „Ta dohoda by měla vypadat tak, že my jim dáme peníze a oni zastaví migranty na své jižní hranici,“řekl předseda vlády.
Pobřežní a pohraniční stráž EU (Frontex) má nyní přibližně 1 500 příslušníků. Jejich počet by se měl do roku 2020 skutečně zvýšit na deset tisíc, jak navrhl předseda komise Jean-Claude Juncker.
Podle jeho představ by Frontex získal i vlastní vybavení a širší mandát. Pomáhal by pak členským státům s ochranou vnějších hranic včetně hlídkování, kontroly příchozích a vyhošťování.
Se záměrem nedávno vyjádřil souhlas rakouský kancléř Sebastian Kurz, jehož země nyní EU předsedá. Český premiér Andrej Babiš a jeho slovenský protějšek Peter Pellegrini upřednostňují posilování národních pobřežních stráží, které podle nich Frontex dubluje.
Marshallův plán pro Afriku
Podle pozorovatelů se ani v Salcburku nenajde shoda na reformě dublinského systému, jenž upravuje řešení žádostí o azyl. Visegrádská čtyřka odmítá rozdělování migrantů, které chce hlavně Itálie.
V červnu se unijní státníci rovněž dohodli, že na svém území postaví střediska, kam budou sváženi migranti vylovení ve Středozemním moři. Otázkou však zůstává, které státy mají taková zařízení hostit. Neexistuje ani dohoda o vzniku záchytných center přímo na severu Afriky. Tento nápad se přetřásal již loni a zrodil se právě v Rakousku.
Očekává se také, že Francie a státy Beneluxu navrhnou finanční injekce africkým zemím. Belgický premiér Charles Michel v této souvislosti již dříve hovořil o „Marshallově plánu“pro Afriku.
Od začátku letošního roku do srpna vstoupilo nelegálně do Evropské unie asi 86 tisíc migrantů, což je o čtyřicet procent méně než v roce 2017. V Salcburku se bude řešit i březnový odchod Británie z EU. Politici proberou, zda k brexitu uspořádají v listopadu mimořádný summit. Vzájemná jednání o podmínkách odchodu se totiž vlečou.