Klatovy: město, které se mění před očima
Sto dvacet milionů na komunikace, nové chlazení pro zimní stadion za třicet milionů nebo zvelebení jedenáctihektarového parku – Mercandinových sadů se čtyřiceti druhy dřevin.
V Klatovech se poslední čtyři roky mohutně investovalo. Nové mosty přes Drnový potok, obnova zeleně, stezky pro pěší i cyklisty, ale i vodovod a kanalizace pro integrované obce vyšly radnici na šest set milionů. Z toho asi třetinu tvořily dotace.
Při velkých investicích se však dařilo splácet i skoro stejně vysoký městský dluh. Půl miliardy. Ten historicky spadá do období před dvanácti lety, kdy v Klatovech rozjeli projekt „Klatovy, čisté město“, tedy kompletní rekonstrukci velké části městské vodovodní a kanalizační sítě. Na akci ale bylo nutné vzít si úvěr.
Dnes, po dvanácti letech, radnice dluží už jen 67 milionů, peníze splácí mimo městský rozpočet. „Máme fond Čisté město, kam plynula určitá částka z vodného a stočného, a dluh umořujeme,“vysvětluje klatovský starosta Rudolf Salvetr. „V danou chvíli máme na účtech města asi tři sta milionů volných prostředků krytých investicemi,“dodává k finanční situaci města.
Podařilo se srazit i nezaměstnanost. Ze 4,4 procenta před čtyřmi lety na současných 1,5 procenta. Podle Salvetra za to město vděčí nejen velkým firmám, ale i těm menším, které vyrostly z pozůstatků bývalé Škodovky.
Z velkých firem si tady ale nejvíc cení nejspíš Aerotechu. Společnosti, která vyrábí díly pro letecké motory a pracuje pro Evropskou vesmírnou agenturu. „Tam je přes sto zaměstnanců, výhledově půjde až o 170 lidí. Ale lidí s hodnotou práce. Mohu-li říct za sebe, montovna o třech tisících lidech není pro budoucnost města dobře,“myslí si Salvetr. Aby město investory přilákalo, metr čtvereční bývalé vojenské střelnice prodávalo za 320 korun. Firmy tedy platily jen za zasíťování. 17 milionů na nákup 24hektarové zóny byl městským vkladem.