Facebook na maloměstě nepomůže

Stačí chyba úředníka třeba při vyřizování občanky a stávající starosta má ve volbách smůlu. Znechucený občan už mu svůj hlas znovu nehodí. Naopak těch pozitivních zkušeností podle Radima Perlína z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Univerzity Karlovy musí být víc, aby občana pro změnu názoru přiměly.

Podle čeho se lidé v komunálních volbách rozhodují?

Klíčovým faktorem je osobní znalost a důvěra v představitele, kteří kandidují. Na vesnicích přirozená věc, ve městech s 5 až 15 tisíci obyvateli méně časté, ve velkých městech málokdy. Pokud se podaří politikovi svým chováním získat důvěru, má vyhráno.

A to je vše?

To samozřejmě ne. Druhou věcí je obecně práce radnice ve smyslu slušné sociální komunikace od stavebního úřadu, státní správy až po kancelář místostarosty, samosprávu. Když se s lidmi jedná slušně, vstřícně a kolegiálně, je to významný faktor. Někdy jedna negativní zkušenost stačí, aby se volič rozhodl stávající reprezentaci již nevolit. Roli hraje i míra negativity. Na druhou stranu, je-li zkušenost pozitivní, jedna nestačí. Ta je potřeba opakovaně.

V celostátních volbách hrají stále důležitější roli sociální sítě. Co v komunálních volbách?

Záleží na velikosti obce. Čím více mám možnost poznat starostu osobně, tím menší vliv má sociální síť. Když ve stotisícovém městě není reálné poznat starostu osobně, význam sociální sítě stoupá. Ale její význam bych nepřeceňoval. Je důležité, aby na nich kandidát byl, ale není to to jediné.

Pokud chci být úspěšný starosta ve městě s patnácti tisíci obyvateli, mojí povinností je účastnit se každé společenské události, kulturní i sportovní, a s každým mile promluvit. Zapsat se do očí a mysli potenciálního voliče.