Hlinka čeká: přijde výzva, nebo konec
Trénuje, ale nehraje. Extraligová ikona Jaroslav Hlinka (ne)končí.
Bleskově rozkmital nohy. Dostal perfektní pas do jízdy. Zavlnil rameny. A precizním bekhendovým blafákem zlomil houževnaté Slováky a radoval se z jedné z nejdůležitějších tref v kariéře.
Od čtvrtfinálového gólu, který na šampionátu v Německu nasměroval české hokejisty k dokonání zlatého hattricku, uplynulo už dlouhých 17 let.
Přesto Jaroslav Hlinka dál nazouvá brusle a trénuje. Jako jediný z tehdejší zlaté party. „Vím, že možná nadešel můj čas, ale nechci to zatím nikde vyhlašovat,“poví útočník.
V 41 letech ještě zkouší, zda dokáže ošálit čas a získat (poslední) angažmá. „Nikam se ale necpu. Nejsem ve stavu, že bych čekal a klepal se, jestli něco přijde,“podotýká Hlinka. „Udržuju se, protože mě to baví. A protože může přijít nabídka, která by pro mě byla výzva. Anebo prostě dospěju do stadia, kdy poznám, že je konec.“
Podobné pocity se mu možná honily hlavou před pár měsíci, kdy Sparta podruhé v řadě ostudně vyletěla z extraligového play off bez jediné výhry. Dlouholetá ikona podlomeným hlasem líčila, že se loučí se sparťanským dresem. A nevyloučila ani úplný konec kariéry, během níž Hlinka hrál v Rusku, Švédsku, Švýcarsku nebo i slavné NHL.
Konec jeho duši drásal. Se šikulou, jenž v 672 extraligových duelech nasbíral 595 (194+401) bodů, se klub jeho srdce navíc loučil trochu nepatřičně. Bez aplausu a po rozpačitých měsících, během nichž klub veterána dočasně vyřadil z kádru, aby „si odpočinul a nabral dynamiku“.
Na Spartu, která včera nastoupila v Plzni, ale nezanevřel. Bedlivě ji sleduje, jestli se s obměněným mančaftem a německým koučem Kruppem vrátí do špičky. A nepozoruje ji jenom na dálku. Téměř denně se objevuje na zimáku v Holešovicích. „Za klukama se v kabině zastavím,“pokývne čtyřnásobný český šampion. Není to nostalgie, jeho jedenáctiletý syn na Spartě trénuje.
Ačkoli už dřív zeť známého kouče Františka Výborného vykládal, že by ho lákala práce u hokejového potěru, na led se zatím nehrne. „Kluka trénuje Jirka Kročák s Jirkou Zelenkou, moji bývalí spoluhráči. Lepší bude, když zůstane v jejich rukou a já zůstanu na tribuně,“prohodí Hlinka. „Kdybych měl do toho nastoupit, chtěl bych mít jasno. Nechci do toho zasahovat tak, že tam budu trénovat měsíc nebo dva a potom odejdu.“
Jedním z potenciálních zájemců o jeho hokejové služby bylo prvoligové Kladno. „V kontaktu jsme byli, ale teď to není žhavé téma,“říká trénující matador. Letní přípravu si prozatím protahuje. Jako by doslova chtěl dodržet roční období, které v kalendáři zítra vystřídá podzim.
Sám Hlinka tuší, že se i u něj blíží změna. „Každým týdnem, co bude přibývat, bude těžší se dostat do rytmu,“uvědomuje si dvojnásobný medailista z mistrovství světa. „Nerad bych někam přišel a uřízl si ostudu. Musím si být jistý, že budu pro případného zájemce přínosem.“
Proto dál chodí na kolo, do posilovny a několikrát týdně se starou gardou na led do pražských Letňan.
Baví ho to. Ale třeba se dobrá fyzička bude ještě hodit.