J&T může stínit šéfovi ČEZ. Bojuje peticí
Šéf ČEZ Daniel Beneš se stal petentem. Protestuje proti projektu J&T v centru Prahy.
Mohl by to být obyčejný místní sousedský spor, jakých se v Česku odehrávají tisíce. Developer chce postavit v ulici až sedmipatrovou budovu. Obyvatelé okolních domů protestují a proti záměru sepíší petici, pomocí které před komunálními volbami tlačí na politiky, aby byznys nepovolili.
Tentokrát jsou ale měřítka jiná. Jde totiž o zdaleka nejexkluzivnější ulici v Česku. A spoluorganizátorem petice s dvěma tisíci podpisy je podle zjištění MF DNES i mocný šéf energetické firmy ČEZ Daniel Beneš. Jeho jméno je na zvonku domu v pražské Pařížské ulici, který by zamýšlený projekt finanční skupiny J&T zastínil. On se tak stal petentem petice, která občanským protestem chce záměr zarazit. Paradoxně to přitom není jediná záležitost, ve které se J&T a Beneš v posledních měsících řádně střetávají. J&T jako menšinový akcionář ČEZ bojuje i o vliv na polostátní kolos, který má dvěstěmiliardový roční obrat, a tvrdě kritizuje Benešovo vedení.
V Pařížské ulici ale nejde o akcie a megawatthodiny. Na zastavění náměstíčka u pražského hotelu InterContinental, jednu z mála volných ploch v této části centra, si současní vlastníci a slovenští miliardáři Ivan Jakabovič a Patrik Tkáč dělají zálusk už nějakou dobu. Pozemek koupili společně s vedlejším hotelem s plánem zaplnit ho kancelářemi a byty.
Beneš, Babiš a další
V ulici, která je jednou z nejexkluzivnějších nákupních tříd v Evropě, se byty prodávají i za čtvrt milionu korun za metr čtvereční. A secesní dům o pár stovek metrů dále je nyní na prodej za miliardu.
Rýsující se obří byznys před hotelem InterContinental ovšem kritizují experti a obyvatelé Prahy 1 ho hromadně sabotují. „Žiji tady už 72 let. Mluvím i za lidi, kteří v Pařížské ulici prožili dětství. Takový nešetrný zásah by zdejším lidem výrazně zhoršil život,“konstatoval zástupce petičního výboru Tomáš Bürgermeister, jinak také předseda společenství vlastníků domu, ve kterém zasedá i Beneš. Sám šéf ČEZ komentovat spor nechtěl.
Mocný generální ředitel ČEZ ale není jediný prominent, jehož byt má na prostranství výhled. Další, na protější straně nároží, vlastní prostřednictvím svěřenského fondu třeba premiér Andrej Babiš (ANO).
Kauza, jejíž nedílnou součástí je petice se dvěma tisíci podpisy, přitom může v městské části ovlivnit výsledek právě probíhajících voleb. Praha 1 má sice zhruba 20 tisíc registrovaných voličů, ale například před čtyřmi lety jich k urnám dorazilo jen osm tisíc, tedy asi třetina. Každá tisícovka hlasů se tak počítá.
Cestu k byznysu J&T ale může otevřít zejména magistrát. Jemu podřízený Institut plánování a rozvoje (IPR) už v připravovaném Metropolitním plánu pozemek, na kterém se aktuálně stavět nesmí, vymezil jako stavební. A to až pro sedmipatrovou budovu. Městská část pak měla právo dávat k nápadu připomínky.
A současný starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký (TOP 09) se stal terčem kritiky, když se nejprve objevil na protestu proti záměru v tričku s nápisem Stop stavbě a následně sám hlasoval pro to, aby bylo možné plochu zastavět. Byť jen jednopatrovou budovou. „Já se domnívám, že ve chvíli, kdy nemůžete jako politik prosadit maximum a sto procent, tak se máte přiklonit k variantě, která je pro vás výrazně lepší,“vysvětloval to později.
Osud projektu teď bude mít na starosti nejspíše nová magistrátní koalice. Například Piráti miliardovou stavbu odmítají. A stejně mluví i Babišův kandidát na primátora Petr Stuchlík. Deník Právo v minulosti upozornil, že do Stuchlíkovy tehdejší společnosti Fair Credit, poskytující rychlé půjčky, vstoupila právě J&T a Stuchlík se může ocitnou v pozici, kdy jako primátor bude rozhodovat o pozemku této finanční skupiny. Stuchlík pak svůj podíl ve Fair Credit prodal. „Opakovaně jsem deklaroval, že piazzetta by zastavena být neměla,“řekl včera Stuchlík.
Expert: Lepší by bylo náměstí
Petenti přitom nyní obeslali s apelem a žádostí o vyjádření i další strany, které kandidují na magistrát i na radnici městské části Praha 1. Odborníci přitom mají jasno, jak by se mělo s nápadem naložit. „To, že je prostranství prázdné, je podle mě naprosto správně. Dokázal bych si dokonce představit, aby bylo pojmenované jako regulérní náměstí,“konstatoval historik architektury Zdeněk Lukeš s tím, že výstavba budovy by byla chybou.