Kolibřík, který Spojencům pomohl vyhrát válku
Bylo to asi nejpříjemnější fotografické odpoledne uplynulého léta. Seděl jsem ve stínu na zahrádce u manželčiných rodičů, popíjel víno a vyčkával, až na barevné květy floxů přiletí „český kolibřík“. Jakmile se tak stalo, vyskočil jsem a pokoušel se od květu ke květu bleskurychle těkajícího tvorečka vyfotografovat. Bylo to docela obtížné, ale naštěstí se na floxy opakovaně vracelo hned několik jedinců. Pořídil jsem tak přes osm set snímků a z nich jsem pak vybral jeden, s nímž jsem víceméně spokojen.
Píšu „kolibřík“, třebaže tohle označení mi vždycky připadalo zbytečně nadsazené. Ve skutečnosti jde o motýly, a to o lišajům příbuzné dlouhozobky svízelové. Během toho odpoledne jsem však jejich přirovnání ke kolibříkům vzal na milost. Dlouhozobky se nejmenším zástupcům ptačí říše podobají ve více ohledech: u každého květu se ve vzduchu na okamžik zastaví na místě, a když nasají nektar, přeletí o kousek dál; jejich dlouhý sosák může leckdo zaměnit za zobák kolibříka; drobného opeřence poněkud připomínají také tvarem těla a rychlým kmitáním křídel; a konečně zadeček mají zakončený štětičkou dlouhých štětin ne nepodobných ptačímu ocásku. Ale co mě na nich překvapilo nejvíc, byly jejich oči. Třebaže jako ostatní motýli je mají i dlouhozobky složené, díky tmavé skvrně uprostřed vypadají, jako by měly zorničku. Zkrátka a dobře, dlouhozobky jsou úplní čeští kolibříci!
Zdá se, že letos bylo dlouhozobek svízelových víc než v jiných letech a objevují se dokonce i v těchto dnech. Přinejmenším tedy ještě na začátku týdne byly k vidění u nás, v pražských Stodůlkách. Většina jich však už asi odletěla. Zamířily na jih do svých zimovišť. Neuvěřitelné, co motýl se čtyř- nebo nanejvýš pěticentimetrovým rozpětím křídel dokáže! Uletí stovky a tisíce kilometrů, a to i nad mořskou hladinou.
Nad mořem, konkrétně nad kanálem La Manche, přelétalo větší množství dlouhozobek svízelových také 6. června 1944, v den D. Jejich přítomnost prý byla tehdy vnímána jako dobré znamení, a tak mohu svůj sloupek s nadsázkou zakončit konstatováním, že tihle „kolibříci“svým dílem také přispěli k válečnému úsilí Spojenců.