Proč muzikálům vládnou předělávky
Trhák, Tři oříšky, Verne, Holmes. Podzim na poli našeho muzikálu přináší premiéry důvěrně známých látek.
Veskrze jde o to, aby se divák zasmál, dojal, možná trochu poučil, ale hlavně po celou dobu královsky bavil. To je poslední věta, kterou Hudební divadlo Karlín zakončuje pozvánku na blížící se premiéru muzikálu Legenda jménem Holmes. Tato slova by se přitom dala vztáhnout na český muzikál obecně. Obzvlášť letošní říjen, kdy se za sebou seřadily hned čtyři novinky lákající do předních pražských muzikálových prostor.
Zabít Sherlocka
Vedle zmíněného Holmese, kterého pro Karlín kompletně napsal a složil Ondřej Brzobohatý, i zbývající tři premiéry vykazují několik společných znaků. Holmes je sice smyšlený příběh, ve kterém nechává Brzobohatý spisovatele Arthura C. Doylea zabít jeho postavu, protože sláva Sherlocka Holmese přesáhla tu autorovu, ovšem i tak by se bez legendární předlohy neobešel. Podobnou adaptací je i Trhák, novinka Divadla Broadway, kterou scéna uvede 25. října. V tomto případě však jde o opravdové převedení svěrákovsko-smoljakovské filmové látky na divadelní prkna.
„Samozřejmě se držíme hlavní dějové linky, zachovali jsme všechny hlášky a vtipy, ale bylo nutné převést film do divadla. Ve filmu se objevilo asi dvě stě herců, což samozřejmě v divadle nejde, takže jsme s režisérem a autorem adaptace děj trochu posunuli, dopsali nové postavy, nové gagy. Vůbec myslím, že diváci dostanou něco nového,“slibuje za Broadway producent Daniel Hádl, jehož otec Vladimír pro původní film napsal hudbu. V podobném duchu vznikají i muzikálové Tři oříšky pro Popelku, jež do Kongresového centra na příští týden finalizuje Filip Renč.
A konečně v Divadle Hybernia měl včera premiéru Doktor Ox, příběh na motivy románu Julesa Verna. „Doktor Ox je poměrně neznámou novelou Julesa Verna a rozhodně nejde o adaptaci. Z předlohy jsem si vzal pouze základní nápad, který mne inspiroval k vystavění příběhu muzikálu, jenž je svým vyzněním velice současný,“vysvětluje jeho autor a režisér Zdeněk Zelenka. „Jde tedy o zcela originální příběh. Myslím, že i pan Verne by byl překvapený, k čemu mi jeho nápad posloužil. Náš muzikál totiž vypráví o jedinci, který touží masově ovládat myšlení obyvatel. V době médií velice aktuální,“dodává.
Diváci by nepřišli
Adaptace filmů či literárních děl nebo alespoň silná inspirace jimi každopádně ve světě českého muzikálu vládne – opravdu by diváci na nic jiného nepřišli?
„Nepřišli. Aspoň český divák ne. To je praxí naprosto ověřený fakt. O výjimkách nevím,“uvažuje Zelenka. „Divadelní adaptace jsou velmi oblíbené, například muzikál Tři mušketýři hrajeme již čtrnáct let. Rok máme kompletně vyprodaný muzikál s hudbou Michala Davida Muž se železnou maskou, několik let jsme hráli úspěšnou Angeliku. Zájem o vstupenky na tyto tituly je obrovský,“připouští za Broadway Hádl.
Jeho scéna sází i na takzvané hitmuzikály. Vedle úspěšného Mýdlového prince totiž na březen chystá Kvítek mandragory, muzikál složený z písní Heleny Vondráčkové. Vzhledem k sázce na známé melodie je však otázkou, zda lze taková díla považovat za původní muzikál.
„Zcela neznámé, původní novinky se ve velkokapacitních, komerčních divadlech, která si na sebe musí vydělat, nemají šanci uplatnit. Neznám české muzikálové divadlo, které by nechalo vyvinout muzikál Kinky Boots, k takové producentské odvaze ještě český trh nedorostl,“uzavírá režisér Zelenka.