Nejisté nové „Rudolfinum“
Kandidáti na primátora oživili letitý plán na výstavbu koncertní síně, která má být novou dominantou metropole. Zatím se však ani neshodnou, kde by měla stát.
Má to být budova, která kromě posluchačů klasické hudby přitáhne i turisty z celého světa. Rudolfinum či Obecní dům pro jedenadvacáté století. Aspoň tak mluví politici o nové koncertní síni pro Prahu. Jde o jeden z hitů současných komunálních voleb – o tom, že Praha podobnou budovu potřebuje, mluvili také v nedávné superdebatě serveru iDNES.cz všichni přítomní kandidáti na primátora. To je však jedna z mála věcí, na které se shodnou.
Třeba spojenectví TOP 09 a Starostů, které tento týden k výstavbě síně pořádalo v rámci kampaně malý předvolební koncert u stanice metra Vltavská, by se rozhodně nemohlo spolehnout na jasný hlas od Pirátů. Tedy strany, o které lídr TOP 09 Jiří Pospíšil mluví jako o možném koaličním partnerovi.
„Praha má mnoho problémů a nedostatek koncertních sálů je spíše jeden z těch menších,“říká jednička pražských Pirátů Zdeněk Hřib, který zpochybňuje i místo stavby.
„Je otázkou, zdali stavět koncertní sál hned vedle hlavní silnice,“přemítá Hřib, zda by síň měla stát u Vltavské. Tedy místa, které vytipovali současní pražští radní v čele s končící primátorkou Adrianou Krnáčovou a s nímž ve svých studiích pracuje také Institut plánování a rozvoje.
Příliš malé Rudolfinum
O nové koncertní hale začal z výrazných pražských politiků jako první více mluvit před sedmi lety tehdejší primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Tehdy zaznívaly nápady jako postavit síň na Štvanici nebo sáhnout po nevyužitém projektu Národní knihovny od Jana Kaplického evokující chobotnici, v minulosti se mluvilo i o Špejcharu nebo Vítězném náměstí.
Úplné počátky úvah postavit koncertní sál se přitom objevovaly už během pražského jara v roce 1968. „Registruji tu věc od sametové revoluce. V minulosti jsme s tím byli za spoustou politiků, všude jsme získávali nějakou podporu, ale neshledávali jsme žádnou akci,“říká architekt Josef Pleskot, který je členem Spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze.
„Filharmonická hudba se dnes provozuje ve větších rozměrech, než je možné provozovat v Rudolfinu nebo v Obecním domě. Jakmile do Rudolfina přijde nějaké velké těleso, ta akustická síla je tak velká,
že se to skoro ani nedá poslouchat. A opravdu rozměrná tělesa se sborem se tam v podstatě ani nevejdou,“vysvětluje Pleskot, proč je budova z jeho pohledu tak potřebná.
Pleskotovy vize v kampani podpořila TOP 09 se Starosty, myšlenku ale dál podporuje i Svoboda z ODS a pro stavbu jsou také lídři Prahy sobě či SPD. Nejvíc si pospíšil lídr kandidátky ANO Petr Stuchlík, který týden před volbami přišel i s grafickým návrhem, jak by Vltavská s novou budovou mohla vypadat. Podle Pleskota však vizualizaci tak trochu ušil horkou jehlou.
„To měl grafik zjevně noční. Nechal tam ty silnice, park, kde se má stavět. Rozhodně bych se teď nesnažil vizualizovat nějakou podobu té stavby,“kritizuje Stuchlíka Pleskot. „Dělal to náš grafik, je to vizualizace pouze pro lepší představu, samozřejmě musí proběhnout mezinárodní architektonická soutěž,“reaguje Stuchlík.
Stavba, která oslní
S Pleskotem se shodnou v tom, že má jít o stavbu, která oslní. A že by nemělo jít jen o jeden sál.
„Může tam být i menší galerie a hudební knihovna a možná i třídy pro výuku hudby, nebo dokonce celá nová umělecká škola,“uvažuje Stuchlík. Jiné už jsou představy, kdy by se mělo začít stavět a kolik by měla nová budova stát.
„Během následujících čtyř let můžeme připravit veškeré podklady, uspořádat mezinárodní soutěž, vybrat projekt a vysoutěžit firmu, ale určitě se nezačne stavět. Peníze by se do toho investovaly až v dalším volebním období, v tom nejbližším je prioritou doprava,“krotí optimismus jednička Spojených sil pro Prahu TOP 09 a Starostů Pospíšil, podle něhož by budova mohla stát do dvou miliard korun.
„Je velmi reálné, aby se začalo stavět do čtyř let,“tvrdí naopak sebevědomě Stuchlík a náklady vyčísluje na zhruba 2,5 miliardy korun.
Ještě dál by šel Pleskot. „Nejde jen o postavení haly, která by stála dvě nebo tři miliardy, ale je třeba uvažovat o nějakých deseti či dvanácti miliardách, protože tady je potřeba udělat intervence do metra, intervence do tramvajové, motorové a železniční dopravy,“říká architekt, podle něhož se stavba neobejde bez výrazných úprav v současnosti zanedbaného prostoru kolem Vltavské. Nová koncertní síň i proto podle něho určitě nebude otevřena dříve než za osm let.