Sedlák, vůdce protirakouského odboje a státník, který zakládal republiku
Mezi oceněnými nejvyšším českým řádem, Řádem bílého lva, je symbolicky i Antonín Švehla, jeden z mužů 28. října, jeden z pětice, která před sto lety vyhlásila v pražském Obecním domě Československou republiku.
Podle prezidenta Miloše Zemana Masaryk považoval Švehlu za vůdce domácího odboje proti Rakousku. „Návrh na vyznamenání se objevil mezi návrhy od veřejnosti. Já jsem tomuto návrhu velmi rád vyhověl, protože bych považoval za ostudu, kdyby právě při stoletém výročí nezávislého Československa byl jeden z tvůrců československé státnosti opomenut,“řekl Zeman.
První republika oceňovala řády jen cizince a komunisté Švehlu v lásce neměli. Z mužů 28. října Bílého lva už dostal Alois Rašín a Řád TGM pak Vavro Šrobár.
Antonín Švehla pochází ze selské rodiny ze vsi Hostivař (dnes součást Prahy), vyučil se pekařem, ale po smrti otce převzal rodinné hospodářství. Táhlo ho to ale do politiky. Vstoupil k agrárníkům, už před 1. světovou válkou za ně byl poslancem českého zemského sněmu. Celé čtvrtstoletí až do své smrti pak straně předsedal.
Vyznamenání dostal i za svoji činnost v odboji, jehož byl klíčovou osobností – účastnil se činnosti Českého svazu, byl v popředí Maffie a stál v čele Národního výboru.
A před sto lety Švehla a další muži 28. října zvládli udržet události pod kontrolou a postarali se bezproblémový přechod od monarchie do nového režimu. A to i přesto, že to nikdo z přítomných nečekal – tehdejší politické špičky byly na schůzce s Masarykem a Benešem v Ženevě.
Politik s duší sedláka
Švehla byl prvním československým ministrem vnitra, pak předsedou vlády, ale i tak zůstal skromným člověkem a sedlákem. Po jeho smrti se prý našly v jeho psacím stole peníze z výplat za celou dobu jeho úřadování ve funkci předsedy vlády, živil ho totiž rodný statek. Výplatu z politické funkce podle pamětí vždy zastrčil do šuplíku a hned nato na ni zapomněl.